Medicínské právo v roce 2006

18. 1. 2007 15:50
přidejte názor
Autor: Redakce
Právní předpisy přinesly v právě uplynulém roce zdravotníkům v naší zemi mnoho emocí. Úhradové vyhlášky, zákon o neziskových nemocnicích, lékové vyhlášky, to jsou jen ty nejkontroverznější legislativní počiny roku 2006. Přinášíme vám výběr z článku Mgr. Radka Policara, který vyšel ve Mladá fronta Zdravotnictví a medicína Zdraví.Euro.cz...


V oblasti zdravotnického práva byl v loňském roce vidět zajímavý jev. Co jeden ministr zdravotnictví v první polovině roku nařídil, druhý ministr zdravotnictví ve zbylé polovině roku zrušil.

Zákon o péči o zdraví lidu

Ústřednímu zákonu v oblasti medicínského práva, který v červenci 2006 oslavil již své 40. narozeniny, přibylo v uplynulém roce k dosavadním 34 novelám dalších deset. Pojďme si je připomenout.

Národní zdravotní registry

První dvě změny schválené ještě v roce 2005 nabyly účinnosti hned 1. ledna. První změna (& 32 zákona č. 379/2005 Sb.) se pouze drobně dotkla oblasti národních zdravotních registrů. V případě Národního registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek byla vypuštěna podmínka, že údaje o pacientovi a léčbě substituční látkou mohou být do registru vkládány pouze se souhlasem pacienta. Nadále platí, že po uplynutí 20 let od roku nahlášení jsou osobní údaje anonymizovány.

Požadavky na provoz zdravotnických zařízení

Novelu zákona o péči o zdraví lidu přinesl s účinností od 31. května 2006 i zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení (č. 245/2006 Sb.). Nově vložený & 12a reguluje podmínky provozu zdravotnických zařízeních a kontrolu jejich plnění. Základní norma tohoto nového paragrafu ukládá zdravotnickému zařízení, že musí být personálně, věcně a technicky vybaveno pro druh a rozsah zdravotní péče, kterou poskytuje, a musí splňovat hygienické požadavky na svůj provoz.

Zákon podmínky provozu nedefinuje přímo, ale prostřednictvím zmocnění k vydání vyhlášek. Ministerstvo zdravotnictví má stanovit vyhláškou požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení a hygienické požadavky na jeho provoz. Požadavky na personální vybavení zdravotnického zařízení by mělo MZ stanovit až po dohodě s příslušnou komorou. Provádění kontroly je rozděleno mezi více subjektů.

Plnění požadavků na personální vybavení je oprávněno kontrolovat MZ s příslušnou kontrolou. Plnění požadavků na technické a věcné vybavení kontroluje MZ a u nestátních zdravotnických zařízení orgán příslušný k jejich registraci. Plnění stanovených hygienických požadavků pak kontroluje orgán ochrany veřejného zdraví.

Pokud kontrolní orgán zjistí, že zdravotnické zařízení splňuje všechny požadavky, vydá o tom osvědčení. V opačném případě uvědomí o této skutečnosti kontrolované zdravotnické zařízení, MZ a v případě nestátního zdravotnického zařízení orgán příslušný k registraci.

Je též oprávněn uložit kontrolovanému zdravotnickému zařízení přijetí opatření k nápravě. MZ či orgán příslušný k registraci mohou v takovém případě podle závažnosti závad rozhodnout o změně oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo o odnětí tohoto oprávnění.

Poskytování údajů z evidence obyvatel

Další „nabobtnání“ zákona o péči o zdraví lidu, tentokrát o tři paragrafy (& 67g až 67i), přinesl vzápětí (od 3. července 2006) zákon měnící některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony (č. 342/2006 Sb.).

Pro zdravotnická zařízení je mezi nimi zajímavý především nový & 67h, podle kterého jsou ministerstvo vnitra, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností povinny poskytovat zdravotnickému zařízení poskytujícímu ústavní péči písemně nebo elektronicky na nosiči informací na základě jeho žádosti údaje z informačního systému evidence obyvatel, jestliže zdravotnické zařízení nemůže zjistit:a) adresu místa trvalého pobytu zemřelého pacienta nebo pacienta, u něhož sdělení tohoto údaje neumožňuje jeho zdravotní stav,b) adresu místa trvalého pobytu pacienta, kterému je třeba poskytnout informaci týkající se jeho zdravotního stavu, jejímž včasným neposkytnutím může dojít k ohrožení nebo poškození zdraví pacienta nebo ohrožení zdraví jiných osob,c) adresu místa trvalého pobytu žijícího manžela nebo žijícího dítěte pacienta uvedeného v písmenu b), ad) adresu místa trvalého pobytu zákonného zástupce pacienta, který je nezletilou osobou nebo osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům a který s ohledem na svůj zdravotní stav nebo věk není schopen sdělit údaje potřebné k vyhledání zákonného zástupce, nebo zemřelého pacienta, který byl nezletilou osobou nebo osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům.

Zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb

Další novela se objevila v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.), který stanoví poskytovatelům sociálních služeb povinnost zajistit zdravotní péči osobám, kterým poskytuje pobytové služby v týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem. Tuto povinnost mohou sice poskytovatelé plnit prostřednictvím zdravotnických zařízení, ale, jde-li o ošetřovatelskou a rehabilitační péči, především prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.

Související článek:
Ve zdravotnictví platí tři nové vyhlášky a nový zákoník práce

V důsledku těchto ustanovení obsahuje zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách (č. 109/2006 Sb.), drobnou, leč podstatnou novelu zákona o péči o zdraví lidu. S účinností od 1. ledna 2007 doplňuje současný & 11 o pravidlo, že zdravotní péči poskytují též zařízení sociálních služeb s pobytovými službami, jde-li o ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči o pojištěnce v nich umístěné, a to za podmínek a v rozsahu stanoveném v zákonu o veřejném zdravotním pojištění. Dále stanoví, že ustanovení o zpracování osobních údajů v souvislosti se zajišťováním zdravotní péče (& 67a až & 67e) se vztahují i na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče zařízeními sociálních služeb.

Výdejny léčivých přípravků

S účinností od 15. června 2006 vydal ministr zdravotnictví David Rath vyhlášku (č. 219/2006 Sb.), kterou umožnil provozování lékáren zajišťujících pouze výdej léčivých přípravků jakožto samostatných zařízení lékárenské péče. Pro tyto tzv. výdejny léčivých přípravků stanovil minimální provozní plochu 24 metrů čtverečních a jejich nezbytné vybavení.

S účinností od 1. ledna 2007 vydal ministr zdravotnictví Tomáš Julínek vyhlášku (č. 558/2006 Sb.), kterou nové otevírání těchto výdejen zakázal a zřizovatelům těch, které v mezičase již vznikly, přikázal, aby je do dvou let uvedli do souladu s platnou vyhláškou o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení (č. 49/1993 Sb.).

Dozorčí rady státních nemocnic

Podle vyhlášky, která reguluje postavení, organizaci a činnost zdravotnických zařízení v řídicí působnosti ministerstva zdravotnictví (č. 394/1991 Sb.), existovaly ve státních nemocnicích a ústavech dozorčí rady, které na návrh ředitele zdravotnického zařízení zřizoval a obsazoval ministr zdravotnictví. 5. června 2006 vydal ministr zdravotnictví novelu (č. 259/2006 Sb.), kterou institut dozorčích rad z vyhlášky vypustil, a sám sobě uložil zrušit do třiceti dnů existující dozorčí rady, což následně i učinil.

Zdravotničtí pracovníci

Od 10. srpna 2006 je účinná jedna ze dvou loňských změn v oblasti regulace zdravotnických pracovníků. Novela (č. 401/2006 Sb.) pozměnila vyhlášku, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, tak, že nově umožnila biomedicínským technikům také obsluhovat zdravotnické přístroje, pokud nemohou svojí činností přímo ovlivnit zdravotní stav pacientů, bez odborného dohledu a bez indikace; pokud mohou svojí činností přímo ovlivnit zdravotní stav pacientů, pak pouze pod odborným dohledem klinického inženýra nebo klinického technika se specializovanou způsobilostí v oboru na základě indikace lékaře a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem.

Dále mohou biomedicínští technici zdravotnické přístroje opravovat, jestliže splňují kvalifikační předpoklady stanovené vyhláškou o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Druhou změnou bylo zrušení vyhlášky o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka bez náhrady vyhláškou č. 413/2006 Sb. s účinností od 23. srpna 2006.

Rámcové smlouvy

V roce 2000 byly rámcové smlouvy vydány vyhláškou č. 457/2000 Sb. Od 16. června 2006 byla tato úprava nahrazena novou vyhláškou (č. 290/2006 Sb.). Vedle výše uvedených změn byla v předposlední den roku 2006 s účinností od 1. ledna 2007 publikována též vyhláška (č. 618/2006 Sb.), kterou se vydávají zcela nové rámcové smlouvy pro všechny segmenty.

Mgr. Radek Policar, právníkMasarykův onkologický ústavradek.policar@seznam.cz

Celý článek si můžete přečíst v tištěných Mladá fronta Zdravotnictví a medicínaZdraví.Euro.cz 1,2/07, které vyšly 15. ledna 2007, nebo ZDE

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?