Prohlášení poskytly ČTK a vyzvaly ostatní organizace ve zdravotnictví, aby se k němu připojily.
V dokumentu, který podepsali předseda AČMN Eduard Sohlich a prezident ČLK Milan Kubek, požadují také novelu úhradové vyhlášky. Vydává ji ministerstvo zdravotnictví.
Zdravotní pojišťovny podle ní platí lékařům a nemocnicím za léčení. Nespokojenost s úhradovou vyhláškou vedla AČMN dokonce k tomu, že pár dní před volbami vyzvala ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou a prvního náměstka Marka Šnajdra k odstoupení.
Nemocnice sdružené v AČMN jsou většinou menší, regionální zařízení. Tvrdí, že vyhláška je znevýhodňuje oproti fakultním nemocnicím, které spravuje stát. Dostávají prý letos méně peněz než loni. Pociťují to jako diskriminaci regionálních nemocnic, chtějí za stejnou práci stejné peníze.
Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřího Roda dostávají nemocnice zhruba stejně peněz jako loni. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně dokonce platby nemocnicím od všech pojišťoven stouply letos i přes ekonomickou recesi o 1,5 procenta.
ČLK i AČMN podpořily požadavek Lékařského odborového klubu (LOK-SČL) na vytvoření jednotné tabulky pro odměňování lékařů. Stoupl by tak jejich příjem za základní pracovní dobu. Jen tak prý lze zbrzdit plánované odchody za lepšími příjmy do ciziny a řešit hrozící nedostatek lékařů.
Šéfové obou organizací se dnes shodli také na požadavku zásadních změn ve specializačním vzdělávání lékařů. Mělo by být pro mladé lékaře ekonomicky i místně dostupné.
Lékaři by měli větší část přípravy mít v běžných nemocnicích, snáze prý získají potřebné praktické dovednosti. Povinnou praxi ve fakultních nemocnicích by měly tvořit jen časově omezené stáže.
AČMN a ČLK prosazují regulaci cen léků a výše jejich úhrady z veřejného zdravotního pojištění, která podle nich má být efektivní a respektovat přitom pravidla medicíny založené na důkazech i nákladové efektivitě.