Do vypršení lhůty, kterou tím stanovili, teď zbývá jen měsíc. Zatímco se s ministerstvem přou o ústupky, kraj ladí krizové plány.
Přesně měsíc. Tolik času zbývá do chvíle, kdy vyprší dvouměsíční výpovědní lhůta. A lékaři, kteří se připojili k odborářské výzvě Děkujeme, odcházíme, oficiálně přestanou být zaměstnanci nemocnic. Přestože se mluví o řazení zpáteček a stahování výpovědí, pro jižní Moravu to momentálně stále znamená ztrátu víc než pěti stovek doktorů. Jestli k nejhorší variantě skutečně dojde, nikdo s jistotou říci nedokáže. Krizové scénáře s ní ale počítají.
Ato i přesto, že ministerstvo zdravotnictví na sklonku minulého týdne přislíbilo, že na platy lékařů letos pošle o dvě miliardy korun víc než loni. „I tak to znamená, že se dostaneme jen na úroveň roku 2009. Nemám ještě odezvu všech kolegů, ale někteří mi volali už o víkendu. A popravdě řečeno, velkou záruku v nabídce ministerstva většina z nich nevidí. Kolik peněz k lékařům nakonec skutečně doputuje, jisté totiž stejně není,“ myslí si jihomoravský koordinátor Lékařského odborového klubu Petr Kus.
V brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny, kde pracuje, se na konci prosince pro protestní odchod rozhodlo skoro sto padesát lékařů. Pár dní poté několik z nich vzalo svá slova zpět, počet stažených výpovědí se však zastavil na čísle sedm. O masivním obratu v postoji rozzlobených zaměstnanců se zatím nedá mluvit ani v případě dalších nemocnic.
Zavírání oddělení
Mezi krizovými scénáři, nad kterými se naposledy včera sešel management zdravotnických zařízení se zástupci kraje, je tak stále i ten nejčernější. Tedy možnost, že většina z lékařů „na odchodu“ nastoupí v pondělí osmadvacátého února do dosavadního zaměstnání naposled. Řadě oddělení v tom případě hrozí zavření.
„Na všech dokážeme po určitou dobu udržet minimálně akutní péči. Omezíme nicméně plánované operace. A pokud situace potrvá déle, tedy asi do poloviny března, přijde na řadu i zmiňovaná krizová varianta,“ potvrdil ředitel kyjovské nemocnice Josef Pejchl.
Další dva vrcholy trojúhelníku krajských zařízení, která protestní odchod lékařů výrazně zasáhne, tvoří nemocnice v Hodoníně a v Břeclavi.
Žádné z nich však podle dostupných informací nehrozí úplný zánik. Kuloáry mluví spíš o tom, že v souvislosti s novým pojetím lůžkové péče na jižní Moravě některá z nich brzy převléknou kabát. A změní se například v léčebnu dlouhodobě nemocných.
Útěk odborníků
Podobně razantní škrty kraj přitom vyžaduje i od dvou největších státem kontrolovaných nemocnic. Na jižní Moravě je totiž podle odborníků síť takzvaných akutních lůžek přebujelá. „V tomto ohledu má chystaná koncepce skutečně logiku,“ souhlasil ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
Největší zdravotnické zařízení kraje však nyní řeší spíš to, jak si poradit s odchodem specialistů. Lékařský exodus nejvíc ohrožuje provoz tamního dětského oddělení ARO.
Podle Krause to pravděpodobně znamená odkládání plánovaných operací, stále ale věří v uklidnění situace a náhradníky za ztracené zaměstnance zatím nehledá.
Jinak je na tom brněnská úrazovka, kterou se chystají opustit rekordní dvě třetiny doktorů.
„Pravidelně dáváme inzeráty například na Slovensko. Pokud ale tamní lékař dostane nabídku od renomované fakultní nemocnice, nemůžeme tomu moc konkurovat,“ podotkl ředitel Úrazové nemocnice Karel Doležal.