Metabolický syndrom (MS) se stal v posledních letech středem pozornosti řady lékařských oborů. Zajímají se o něj diabetologové, protože MS vede často u jejich nositelů ke vzniku cukrovky dospělých, tj. k diabetes mellitus 2. typu (DM2). Lékaři zabývající se poruchou metabolismu tuků – lipidologové – se zajímají o typickou poruchu metabolismu tuků u jedinců s MS, která se nazývá smíšená aterogenní dyslipidemie (viz dále).
Obezitologové zkoumají typ ukládání tuků a vznik abdominální obezity nebo nadváhy, u které dochází k ukládání tukové tkáně do břicha mezi břišní orgány i do některých orgánů (hlavně do jater); tato obezita je spojená s vyšším výskytem aterosklerózy (kornatění tepen) a dalších nemocí. Samozřejmě je MS středem zájmu i preventivních kardiologů, neboť MS představuje komplex rizikových faktorů pro aterosklerózu a její nejčastější komplikace, tj. kardiovaskulární nemoci včetně hypertenze, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a dalších.
Rizikové faktory
Metabolický syndrom je definován jako soubor znaků neboli rizikových faktorů, které se často vyskytují společně a které vedou k předčasnému rozvoji aterosklerózy a jejích komplikací i k rozvoji cukrovky 2. typu. Jedná se o následujících pět rizikových faktorů:
1. obvod pasu u mužů 102 cm a více a u žen 88 cm a více,
2. zvýšený klidový krevní tlak 130/85 mmHg a vyšší, zvýšené tuky v krvi,
3. vyšší triglyceridy (1,7 mmol/l a vyšší),
4. snížený protektivní („hodný“) HDLcholesterol (pod 1 mmol/l u mužů a pod 1,3 mmol/l u žen) anebo
5. porušený metabolismus glukózy; může se jednat pouze o zvýšenou glykemii nalačno 5,6 mmol/l a více nebo o porušenou glukózovou toleranci zjištěnou pomocí orálního glukózového tolerančního testu nebo se může jednat přímo o cukrovku 2. typu.
Najdeme-li u člověka tři a více z těchto pěti rizikových faktorů, je přítomen MS. Náchylné k tomuto syndromu jsou osoby s dědičnou predispozicí, především osoby, jejichž alespoň jeden rodič měl hypertenzi nebo cukrovku 2. typu nebo předčasný infarkt myokardu či jinou formu aterosklerózy v mladším věku (otec do 55 let a matka do 65 let věku).
U takovýchto jedinců se sklonem k MS se vyvine tento syndrom během nepříznivého životního stylu tj. u sedavého způsobu života, vlivem přejídání, častěji u kuřáků a u osob citlivých na chronický stres, kterému jsme všichni vystaveni v každodenním životě. Většina expertů považuje za bezprostřední příčinu vzniku MS inzulinovou rezistenci, tj. sníženou citlivost tkání a orgánů využít vlastní inzulin ke zpracování glukózy. Spolu s inzulinovou rezistencí se uplatňuje na vzniku MS zvýšená aktivita sympatického nervového systému a snížená aktivita parasympatického nervového systému.
Výskyt metabolického syndromu
Výskyt MS je ve vyspělých populacích (včetně české populace) vyšší u mužů než u žen a s věkem významně stoupá; v průměru 1/4 žen a 1/3 mužů v produktivním věku splňuje kritéria MS. U 61 % osob s MS je přítomna mírná hypertenze definovaná jako klidový krevní tlak 130/85 mmHg a vyšší. V současné době žije na naší planetě 246 milionů diabetiků a do roku 2025 se očekává jejich nárůst na 380 milionů! Naše století je tedy ohroženo velkou „epidemií“ cukrovky, přičemž přes 90 % těchto diabetiků budou nemocní s DM2.
Splní-li se tato předpověď, začne opět narůstat nemocnost i úmrtnost na kardiovaksulární nemoci, protože diabetici mají 3x až 4x vyšší výskyt kardiovaskulárních nemocí ve srovnání s nediabetiky. U nemocných s MS se vyskytuje řada dalších nemocí, jako jsou některé maligní nádory; zda se jedná o souvislost vzniku nádorů s obezitou nebo přímo s inzulinovou rezistencí, není vždy zcela jasné; jedná se především o rakovinu tlustého střeva a konečníku, o rakovinu prsu u žen a o rakovinu prostaty u mužů.
Další choroby související s MS je ztukovatění jater (steatóza jater), kterou jsme dříve dávali do souvislosti pouze s vyšší konzumací alkoholových nápojů; dnes je ale již jasné, že ukládání tuku do jater (ale i do svalové tkáně) je typický jev u nemocných s MS a inzulinovou rezistencí. Příčinou je neschopnost tukových buněk ukládat další tuk, a proto se ukládá i do jiných tkání a orgánů.
Jaterní steatóza může přecházet do steatofibrózy a ve fázi porušené tolerance glukózy či diabetu až do cirhózy jater. Další poruchou, která se často vyskytuje u osob s MS a abdominální obezitou, je spánková apnoe. Této poruše dýchání je v poslední době věnována velká pozornost ze strany pneumologů, neboť vede k rozvoji hypoxemie (tj. nízké koncentraci kyslíku v krvi) a dále k plicní i systémové hypertenzi.
Vyhledávání nemocných se spánkovou apnoí a její léčba má velký význam pro zlepšení kvality života i pro snížení rizika kardiovaskulárních nemocí. V neposlední řadě mají osoby s MS častější výskyt depresivního syndromu, tj. patologicky smutné nálady, která jim zhoršuje kvalitu života, ale také jim zvyšuje jejich kardiometabolické riziko, tj. riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí a cukrovky 2. typu. Člověk s MS se cítí velmi dobře, v podstafoto: tě nemusí mít žádné potíže.
Jedná se o jedince s výbornou chutí k jídlu, který velmi snadno přibývá na váze a tuk si ukládá především do břicha a na hrudník. Na druhé straně při zavedení zdravého režimu ubývá tuková tkáň velmi rychle z břišní oblasti, a to zvláště při kombinaci nízkotučné diety a většího každodenního pohybu. S jedinci, kteří se cítí zdraví, ale přitom již splňují kritéria MS, se nejčastěji setká praktický lékař, a právě on by měl tyto osoby aktivně vyhledávat a upozornit je na přítomnost vysokého rizika pro předčasné kornatění tepen a pro vznik cukrovky 2. typu.
Včasné zahájení komplexního zdravého životního stylu za pomoci různých odborníků (hlavně dietologů a sportovních lékařů, například ve fitness centrech) je nejúčinnější cesta k léčení MS, k obnovení vyvážené aktivity sympatického a parasympatického nervového systému a k úpravě inzulinové rezistence a následně ke zlepšení všech přítomných rizikových faktorů.
Nekouření, pravidelný pohyb, nízkokalorická strava s vyváženým energetickým příjmem polysacharidů a tuků (převážně rostlinných a rybích) a kompenzace stresu pomocí činnosti, která působí člověku dobře, je tedy základ léčby MS. Pokud osoba s MS není schopna zahájit a udržet změnu životního stylu, je nutno přistoupit k farmakologické léčbě jednotlivých rizikových faktorů.
V léčbě hypertenze je třeba volit taková antihypertenziva, která redukují aktivitu sympatiku a renin-angiotenzinového systému (RAS) a zároveň nezhoršují přítomné metabolické poruchy. Lékem první volby jsou inhibitory RAS (inhibitory ACE, event. sartany) a nejlépe v kombinaci s centrálně působícími antihypertenzivy nebo blokátory kalciových kanálů.
Cílový klidový krevní tlak u osob s MS nebo DM by měl dosahovat hodnot pod 130/80 mmHg. U osob s MS je třeba dále ovlivnit porušené tuky v krvi. Cílové hodnoty LDL-cholesterolu u osob s MS bez klinických projevů aterosklerotických vaskulárních nemocí by měly být nižší než 2,5 mmol/l, u celkového cholesterolu nižší než 4,5 mmol/l; pokud se dosáhne léčbou (statiny aj.) nebo životním stylem těchto hodnot, je třeba začít ovlivňovat i smíšenou aterogenní dyslipidemii, tj. nižší HDL-cholesterol a vyšší hladinu triglyceridů (fibráty, niacin aj.). Při přítomnosti DM2 je třeba včas zahájit léčbu merforminem.
Časný a komplexní přístup k osobám s MS je jedinou účinnou cestou, jak zabránit předčasné ateroskleróze a jejím komplikacím a účinně předejít vzniku diabetu 2. typu. Aktivní vyhledávání osob s MS a včasné zahájení intervence rizikového profilu by mělo být jednou z hlavních náplní primární prevence praktických lékařů; právě lékaři prvního kontaktu mají největší příležitost se setkat s těmito rizikovými osobami a v rámci primárně preventivního programu účinně zahájit prevenci vzniku předčasné aterosklerózy, vaskulárních nemocí a diabetu 2. typu.
VÍTE, ŽE?
Vzhledem k tomu, že v diagnostice MS i v jeho léčbě stále existuje mnoho nejasností, odborníci z různých lékařských oborů z celého světa založili Metabolic Syndrome Institute, jehož činnost byla zahájena v červnu 2003. Tato organizace si ve své činnosti vytyčila tři hlavní cíle: zvětšit znalosti o MS, rozšiřovat tyto znalosti ve zdravotnické a státní sféře i do široké veřejnosti a podporovat výzkum v oblasti MS.
Na základě mezinárodních zkušeností vznikl Český institut metabolického syndromu (ČIMS), který je od roku 2008 registrován jako obecně prospěšná společnost. Členové institutu jsou čeští experti v kardiologii, diabetologii, lipidologii, obezitologii a také zástupci praktických lékařů.
Navazují na aktivity mezinárodního institutu, přičemž se zaměřují především na praktické lékaře a na obecnou populaci. ČIMS založil také svoje internetové stránky – www.cims-ops.cz. Tyto stránky jsou určeny jak pro odborníky, tak pro laiky. Dozvíte se na nich o všem, co je dosud o MS známo.
Připravila: Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., F. E. S. C., ředitelka Českého institutu metabolického syndromu, o. p. s.