Na pokles cen tlačí podle svého mluvčího Oldřicha Tichého i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Na kardio prostředcích loni a předloni ušetřila miliardu, uvedl Tichý.
„Zdravotnictví je stále málo transparentní, stále nevidíme konkrétní úhrady poskytovatelů zdravotní péče. Nerozumím tomu, proč privátní zdravotnictví vydělává a je úspěšné, a krajské a státní ne. Nevím, proč stát a kraje zdravotnické prostředky nenakupují centrálně,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Od svého nástupu do funkce se zajímá o zdravotnictví prý proto, že jím proteče ročně kolem 250 miliard korun.
Němeček se proti kritice hned ohradil. „Samozřejmě, že ty změny děláme, oznámili jsme centrální nákupy a další záležitosti, ale ne všechno jde udělat za den. Myslím si, že i zvýšení daňových výnosů o 50 miliard korun, jak bylo avizováno, se také nepovede za několik měsíců,“ řekl ministr zdravotnictví. Dodal, že se nechce zdržovat reakcemi na „informace, jejichž validita je taková ne úplně veliká“.
Babiš řekl, že si myslel, že se po nástupu nového ministra zdravotnictví situace zlepší. „Z mého pohledu se nic nezměnilo,“ dodal. Podle něj přístrojová komise rozhoduje o rozmístění přístrojů, ne o nákupu, transparentnost a efektivita zdravotních pojišťoven je různá.
Babiš Němečka opakovaně kritizuje a doporučuje změny. Už dřív šéf ANO ale několikrát uvedl, že o získání zdravotnického resortu jeho hnutí neusiluje. Babiš začal před časem podnikat i ve zdravotnictví. Investičnímu fondu Hartenberg, který spoluzaložil, patří například centrum reprodukční medicíny ISCARE či poliklinika ve Velkém Meziříčí. Fond soustředil svá zdravotnická zařízení v holdingu FutureLife, na Slovensku a v Česku jich má nyní 16.
Nemocnice podle autorů analýzy pořídí zdravotnické prostředky za určitou cenu. Ta bývá vyšší, než by musela být. Zdravotnické zařízení pak pojišťovně vykáže ještě vyšší cenu, často maximální možnou. Rozdíl si nemocnice nechá a využije ho třeba ve ztrátových provozech.
Podle Vojtěcha maximální cena určitého typu defibrilátoru činila od roku 2008 do roku 2010 kolem 1,25 milionu korun, od září 2013 ale už jen 280.000 korun. Za tři a čtvrt roku tak klesla o 78 procent.
Olomoucká fakultní nemocnice za defibrilátor vykázala 1,23 milionu, Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) přitom 860.000 korun. Maximální cena od pojišťoven byla 1,25 milionu. Pražská vinohradská nemocnice měla v roce 2010 za defibrilátor od VZP dostat 700.000 korun, od jiných pojišťoven ale 1,15 milionu korun. „Nemocnice vykázaly různé ceny různým pojišťovnám. Kdyby pojišťovny data sdílely, zjistily by, že částky jsou mimo realitu. Mělo okamžitě dojít k úpravě ceny,“ uvedl Vojtěch.
Podle Ondřeje Dostála z Platformy zdravotních pojištěnců, který na analýze spolupracoval, určitý typ defibrilátoru v roce 2011 stál 255.000 korun. Nemocnice si dohodla s dodavatelem ale cenu 460.000 korun a zdravotní pojišťovna jí uhradila 850.000 korun.
Podle mluvčího VZP má pojišťovna od března nový číselník s cenami. „Nově nastavené maximální ceny by měly co nejvíce odpovídat reálné hodnotě na trhu,“ uvedl Tichý. Dodal, že s cenami se dřív „skutečně řadu let výrazněji nehnulo“, nynější vedení pojišťovny po svém nástupu v roce 2013 na jejich snížení ale tlačí. Například maximální ceny některých stentů klesly od ledna 2013 do října 2014 zhruba na třetinu. Za kardio materiál v minulých dvou letech VZP ušetřila miliardu, letos chce uspořit asi 123 milionů za katétry pro angioplastiku, uvedl mluvčí.
Podle ministerstva financí by řešením byly centrální nákupy. Upravit by se měly také ceny, aby odpovídaly realitě na trhu. Změnit by se měly číselníky VZP s maximálními cenami.
Ministerstvo financí bude chtít i data za další roky. Loňský rok ale ještě není uzavřený. Chystá se i změna legislativních pravidel.