Přitom už při šesti lécích vzniká 15 různých dvojic medikamentů, které spolu mohou reagovat. I jedna špatná kombinace může nadělat pěknou paseku.
„Hrozí vznik žaludečního vředu, porucha srdečního rytmu, poškození jater či ledvin. Reakce každého pacienta na nesprávné spolupodání dvou léků může být jiná. Co organismus jednoho ani nezaznamená, může u druhého vést až k hospitalizaci,“ vysvětluje mluvčí VZP Jiří Rod.
Pojišťovna se proto rozhodla udělat nevhodným kombinacím přítrž. Každému lékaři, kterého takto zjistila, poslala dopis a pozvánku na seminář.
Dalším řešením je možnost pro pacienty probrat s odborníky své léky na webu. A pokud to projde, odstartuje od léta na Vysočině a v Karlovarském kraji elektronické předepisování léků.
Pokud by se podařilo recepty vyladit a zabránit škodlivým kombinacím, mohla by pojišťovna ušetřit i dvě miliardy korun. V době, kdy se chystá zvyšování DPH, které se dotkne i léků a zdravotnických prostředků, by taková úspora jistě přišla vhod.
Rádce v počítači
Ne vždy při předepisování léků, které se příliš dobře nesnášejí, však dělají lékaři chybu. Může se stát, že zvolené přípravky jsou jediné, které mohou pacientovi pomoci, a riziko neléčení je vyšší než riziko komplikací.
Na to, aby měli volbu léků doktoři ověřenou, si mohou pořídit i pomocníka.
„Řada lékařů má v počítačích programy, které upozorňují na možné interakce. Ale je k dispozici samozřejmě jen těm, kteří mají počítače,“ říká šéf České lékařské komory Milan Kubek.
Část zodpovědnosti ale leží i na pacientech. „Lidé často neví, jaké léky užívají, takže by si měli napsat na kartičku, co všechno berou a v jakých dávkách. Někdy je to těžká komunikace, když lékař musí odhadnout, co je to za zelené prášky, které pacient užívá,“ podotýká Kubek.
Chaos v lécích také způsobuje, že jich řada existuje pod velkým množstvím názvů, i když mají stejné účinné látky.
Lékař tak může předepsat skoro stejný lék, který už pacient užívá na radu jiného odborníka, ale kvůli odlišnému názvu na shodu nepřijde. Nemocný se tak může i předávkovat.
Vlastní chybu přiznáme jen zřídka
S léky na receptech však mohou pomoci i lékárníci.
„Pokud odhalíme, že se spolu předepsané léky úplně dobře nesnášejí, snažíme se dávkování rizikových tablet od sebe co nejvíce oddálit, tedy třeba jednu ráno a druhou odpoledne. Když je interakce závažnější, hledáme lepší variantu i ve spolupráci s lékařem.
Lékárník plní kontrolní funkci i tehdy, když je v předpisu chyba a pacient by třeba kvůli podobnosti jmen dostal zcela jiný lék. Je tedy takovou poslední stráží,“ vysvětluje Stanislav Havlíček, šéf České lékárnické komory.
Pacienti se mohou vyhnout komplikacím také tím, že jednou za čas přijdou do lékárny se seznamem užívaných léků a poradí se.
Odhadnout, kolik lidí zdravotní následky skutečně potkaly, je ale složité. „Nejrizikovější jsou dlouhodobá užívání.
Když beru něco, co se k sobě vzájemně nehodí, tak orgány trpí soustavně. Může také jít o nevhodnou terapii, kterou si zvolí sám pacient. Navíc to pak málokdy přizná.
Vzal si třeba dvojnásobnou dávku, protože ho něco hodně bolelo. Přitom u některých léků zvyšování množství účinek neposílí, ale může zvýšit riziko nežádoucí interakce,“ dodává Havlíček.