Pokud někdo z rodičů trpívá záchvatovitou bolestí hlavy, měl by podle něj na možnost migrény myslet i u svého dítěte, genetická vloha se dědí.
„Je to poměrně vzácné, ale existují i dětské migrény, které mohou začít tak v pěti letech. Jsou obvykle pozdě a hůře diagnostikovatelné, protože děti nemusejí mít jako hlavní příznak bolesti hlavy, ale náhlé zblednutí a břišní obtíže. Přesto je to migréna,“ řekl lékař.
Migréna často souvisí s hormony, proto více postihuje ženy. Objevuje se s pubertou a obvykle ustane po klimakteriu. Záchvat ale mohou také vyvolat sýry, čokoláda, káva, alkohol, citrusy či glutaman sodný, hladovění, nedostatek spánku, prudké změny počasí či stres.
Prevence souvisí s tím, že se člověk těmto „spouštěčům“ vyhne. Při záchvatu uleví studený nebo teplý obklad na šíji a zadní část hlavy, chladný obklad na oči a spánky. Pomáhá pobyt v temné a tiché místnosti a chvilka odpočinku na lůžku.
Kdy vyhledat s migrénou lékaře, záleží podle Nešpora na častosti a síle záchvatů. Když je bolest jednou, dvakrát do měsíce a není mimořádně silná, lze ji léčit vlastními prostředky, tedy analgetiky. „Pokud je bolest častější, je velmi intenzivní, až invalidizující, pak je na místě vyhledat lékaře, který předepíše antimigrenózní léčbu,“ řekl.
Odlišit migrénu od běžných bolestí hlavy není snadné. Migréna je typicky záchvatovitá, postihuje polovinu hlavy, je spojena se zvracením a nucením na ně, přecitlivělostí na světlo a zvuky. U pětiny nemocných jí předchází takzvaná aura, vidí světelné záblesky, mají výpadky zorného pole, mohou ochrnout na půlku těla. Žádný příznak není déle než hodinu. Neléčená migréna trvá čtyři až 72 hodin. Po záchvatu je nemocný unaven a nemá chuť k jídlu.
„Pokud se vyskytnou tyto charakteristiky, mělo by nás to navést na migrény. Vyplatí se alespoň jednou zajít k lékaři a poradit se o svých bolestech hlavy,“ poznamenal lékař. S bolestmi hlavy radí jít spíše k neurologovi, i když praktici je umějí léčit také.