Miliarda s otazníky

12. 2. 2010 8:59

Na předraženou výstavbu dálnic, stejně jako na různá malá či velká výběrová řízení většinou za stovky milionů korun, jejichž konečný efekt se nakonec ukáže jako velmi problematický až nulový a za která není – samozřejmě – nikdo nikdy potrestán, jsme si už nějak zvykli. Avšak nad tím, co se rozhodlo předvést ještě do voleb MZ ČR, se musí pozastavit i ekonomikou neposkvrnění zdravotníci.

Článek vyšel vZdraví.Euro.cz č. 6/10

Dne 18. prosince 2009 vyhlásilo MZ ČR dvě veřejné zakázky, jejichž název neinformatikovi moc neřekne, a jediné, co upoutá jeho pozornost, je předpokládaná cena. Pro pochopení problému musíme uvést pár nutných údajů.

Fakta o veřejných zakázkách

Předmětem menší ze zakázek s názvem „Komplexní řešení bezpečnosti informací resortu zdravotnictví” s termínem uzavření nabídek 15. února 2010 je zájem zadavatele (MZ ČR) na vytvoření jednotné centrální bezpečnostní architektury s komplexním řešením bezpečnosti informací, a to se všemi aspekty, od čistě technologických přes utajované informace až po řízení rizik, to vše pro 20 jím řízených organizací s velmi rozdílnou úrovní vybavení a aplikací výpočetní techniky působících celkem na 117 místech. Nejvyšší možná nabídková cena veřejné zakázky hrazené ze státního rozpočtu je 126 mil. Kč bez DPH, tj. 151,2 mil. Kč vč. DPH, a doba plnění 5 let.

Předmětem plnění větší ze zakázek je „Komplexní zajištění IS/ICT resortu zdravotnictví“ (informačních systémů/informačních a komunikačních technologií – pozn. autora) s termínem uzavření nabídek 25. února 2010, opět pro 20 organizací resortu zdravotnictví, a to počínaje definicí cílového stavu projektu.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 595,6 mil. Kč bez DPH, tj. 714,8 mil. Kč vč. DPH, z toho 360,2 mil. bude hrazeno z fondů EU a 235,4 mil. ze státního rozpočtu (bez DPH). Doba plnění je 5 let s tím, že zadavatel je oprávněn zrušit zadávací řízení v případě, že pro jeho realizaci nebudou získány očekávané finanční prostředky z fondů EU.

Stamiliony za zbytečnou práci

Možná si teď řeknete, co ten chlap má, vždyť vytvoření jednotné centrální bezpečnostní architektury a komplexní zajištění IS/ICT pro 20 organizací resortu za 721,6 mil. Kč bez DPH za 5 let, a to ještě s přispěním fondů EU, není přece nic přehnaného. Omyl, vážení.

Dodavatel jakéhokoli IS musel již v minulosti řešit bezpečnost jeho provozu a chtít centrálně řešit bezpečnostní architekturu s komplexním řešením bezpečnosti informací u 20 organizací s rozdílnou úrovní vybavení a zpracování dat, které MZ ČR ke své práci tzv. v reálném čase nepotřebuje a nikdy ani bezprostředně potřebovat nebude, jsou vyhozené peníze.

A dělat víceméně totéž u stejných 20 organizací resortu, počínaje dokonce definicí cílového stavu (!) prozrazující, že vlastně nevím, co chci, jsou peníze vyhozené mnohonásobně. Svět veřejných zakázek je svět sám pro sebe, s řadou nuancí ve výkladu požadovaných řešení, takže zcela reálně může nastat situace, že k již spotřebovaným prostředkům ze státního rozpočtu neobdrží MZ ČR finance z fondů EU (viz výše) a celé řešení zůstane bez konečného efektu, stejně jako třeba známá kauza opencard.

Kolik stojí tvorba standardů

Třešničkou na dortu je ovšem veřejná zakázka MZ ČR z 11. ledna 2010 na „Generálního řešitele projektu tvorby národní sady standardů odborné zdravotní péče – tvorba systému, jeho plnění a související služby“ s termínem uzavření nabídek 24. února 2010, s nejvyšší možnou celkovou nabídkovou cenou zakázky 124,9 mil. Kč bez DPH, tj. 149,9 mil. vč. DPH, na 3,5 roku (43 měsíců), spolufinancovaná z fondů EU a ze státního rozpočtu, přičemž podíl těchto dvou zdrojů není udán.

Předmětem této veřejné zakázky je výběr generálního řešitele projektu, který bude pro zadavatele dle jeho pokynů provádět a zajišťovat např. publicitu a marketing projektu. Stěžejním úkolem by měl být vývoj standardů odborné zdravotní péče ve 3 uchazečem vybraných odbornostech z následujících 10 odborností, identifikovaných zadavatelem jako nejvhodnějších. Jedná se o dermatovenerologii, gynekologii a porodnictví, chirurgii, kardiologii, neurologii, oftalmologii, ortopedii, otorinolaryngologii, psychiatrii a rehabilitační a fyzikální medicínu.

V každé ze 3 vybraných odborností se má jednat celkem o 20 standardů z oblastí péče, počínaje prevencí přes např. léčbu, rehabilitaci, lékárenství, akutní lůžkovou intenzivní péči, péči praktických lékařů, péči ambulantních specialistů až po jednodenní nechirurgickou péči, maximálně tedy celkem 60 standardů z 200 možných (10 odborností krát 20 oblastí péče).

Standardy bude vybraný uchazeč tvořit prostřednictvím odborných týmů v počtu 5–8 lidí tak, aby byla respektována mezioborovost, rozsah problematiky atd. Nad odbornými týmy bude pracovat expertní tým v počtu 9 lidí, vyjadřující se k průběhu realizace. Seznam specialistů, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, předloží uchazeč již v nabídce.

Zpracované standardy budou následně posouzeny a zhodnoceny příslušnou odbornou lékařskou společností působící v rámci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP), příp. jinou odbornou lékařskou společností za předpokladu, že pro danou odbornost nepůsobí v rámci ČLS JEP příslušná odborná společnost. Plnění zakázky bude završeno tím, že vybraný uchazeč ve spolupráci se zadavatelem založí nestátní neziskovou organizaci s názvem „Agentura pro řízení kvality a nákladovosti zdravotní péče“.

Megalomanství v době krize

Nejen jako informatik dlouhodobě působící v oblasti zdravotnictví rozhodně nejsem proti žádnému řešení přispívajícímu ke zlepšování řízení zdravotnictví nebo zvyšování úrovně poskytované zdravotní péče. Ze stejných důvodů jsem ovšem zásadně proti megalomanství všeho druhu, ať už se jedná o problematický IZIP, nefunkční ePreskripci SÚKL, výše zmíněný projekt opencard Magistrátu hl. m. Prahy či datové schránky ministerstva vnitra.

V době krize, kdy je více než půl milionu nezaměstnaných, kdy se např. zakonzervovávají již rozestavěné důležité stavby a ministr financí Janota seká úsporné balíčky k omezení deficitu státního rozpočtu jak na běžícím pásu, se MZ ČR chystá spustit 3 veřejné zakázky za přibližně 1 miliardu Kč (1015,9 mil. Kč včetně DPH), o jejichž nutnosti a prospěšnosti musí každý rozumně uvažující člověk přinejmenším pochybovat.

A nic na tom nemění skutečnost, že 2 ze 3 zakázek mají být částečně financovány z fondů EU, kterými se nám pouze vrací cca 70 % dotací odváděných do EU, takže skutečný podíl vlastních prostředků EU se v tomto případě může pohybovat někde kolem 150 mil. Kč včetně DPH, což představuje cca 15 % nákladů.

Ministerstvo zdravotnictví se k tomuto názoru navzdory nabídnuté možnosti do uzávěrky čísla 6/2010 nevyjádřilo. S týdenním zpožděním zaslalo toto vyjádření:

Vytvoření plně integrovaného IT prostředí v rámci resortu zdravotnictví přinese v čase výrazných rozpočtových omezení přinejmenším 30-40% úspor z dosavadních nákladů. Pouhá integrace do jednoho projektu ušetří významné částky.

Dalším výrazným benefitem je zvýšení kvality mnohdy zcela zastaralých technologií a služeb, která nebylo v silách dosavadních provozovatelů zkvalitňovat. Resort tak získá modernější a kvalitnější informační systém jako podporu pro své manažerské rozhodování. Systém bude sloužit 20 organizačním složkám státu a 4,5 tisícům uživatelů. Celý projekt je možné realizovat především díky prostředkům Evropské unie na investiční část.

V tuto chvíli nemá resort zdravotnictví konsolidovanou ICT infrastrukturu. Historicky byla vytvářena individuálně a decentralizovaně. Ministerstvem přímo řízené organizace, tak doposud mají tuto infrastrukturu s rozdílnou technickou úrovní řešení, převážně na úrovni lokálních technologií a lokálních informačních systémů, které jsou nekompatibilní. Takto roztříštěné prostředí IS/ICT je zásadní komplikací pro elektronickou výměnu a sdílení informací při elektronizaci zdravotnictví, včetně získávání podkladů o kvalitě a nákladovosti zdravotní péče.