Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) tento rok rozjela test životaschopnosti IZIP, jímž ministr zdravotnictví koncem minulého roku podmínil další existenci elektronických zdravotních knížek. Mezitím správní rada VZP schválila, že smlouvy s IZIP bude možné vypovědět k 30. červnu tohoto roku a přáním ministra zdravotnictví i premiéra nyní je, aby byl projekt ukončen, v nejbližším možném termínu.
Podle mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně bylo na základě dosavadních výsledků pilotních projektů zjištěno, že IZIP skutečně nefunguje a není tedy třeba „protahovat agónii“.
„Shodli jsme se, že ze všech změn, které mohou v budoucnu ve VZP nastat, je vypořádání se s projektem IZIP na prvním místě,“ řekl Leoš Heger. Technické detaily ukončení IZIP prý ministerstvo neřeší, je to věc managementu VZP.
Rozhodující krok je na VZP
Ačkoliv se může zdát, že doporučení ministra zdravotnictví a premiéra je závazné, finální krok k ukončení nefungujícího projektu musí učinit VZP. Je totiž třeba, aby ukončení spolupráce s IZIP podpořila v hlasování správní rada VZP. Rada má 30 členů - třetinu z nich nominuje vláda a zbytek jednotlivé strany zastoupené v poslanecké sněmovně.
Mluvčí VZP Jiří Rod včera pro ČTK uvedl, že pojišťovna bere společné prohlášení Leoše Hegera a Petra Nečase na vědomí, nicméně dalšího komentáře se zdržel.
Podobně strohá byla i mluvčí IZIP Martina Klapalová – ani IZIP se k výrokům nechce vyjadřovat, dokud nebude zveřejněno stanovisko VZP, které je hlavním partnerem společnosti.
„Projekt v současnosti dál běží beze změn a počet záznamů v elektronických zdravotních knížkách pokořil hranici 200 milionů,“ sdělila Klapalová.
Konec projektu je však velmi pravděpodobný, a to přestože je k posvěcení tohoto kroku třeba dvoutřetinová podpora členů správní rady. Leoš Heger a Petr Nečas totiž vydali své doporučení nejen za vládu, ale také za své politické strany a projekt byl dlouhodobě kritizován i zástupci ostatních stran.
Mezi nejhlasitější oponenty však vždy patřila zejména Česká lékařská komora (ČLK). Prezident ČLK Milan Kubek si toto rozhodnutí pochvaluje, ale obává se, že IZIP zcela nezanikne, pouze se přerodí v projekt elektronických zdravotních knížek a „penězovod“ bude fungovat dál. Později pak pro ČT vyjádřil své podezření, že za protrahovanou existencí projektu stojí především předseda správní rady VZP a poslanec Marek Šnajdr (ODS), o jehož odvolání se několikrát neúspěšně jednalo. Problémem je i nejasná vlastnická struktura společnosti, takže není jasné, kdo všechno se na „drahém a neúspěšném projektu obohatil“.
Otázka odpovědnosti
Již nyní je možné zaznamenat třenice mezi jednotlivými zástupci politických stran, jejichž rozhodování v minulosti drželo projekt při životě. V současnosti se zdá, že všichni o ukončení kontroverzního a nefunkčního projektu dlouhodobě usilovali, přesto však k němu nedošlo.
Zatímco stínová ministryně zdravotnictví za KSČM a členka správní rady VZP Soňa Marková má za to, že IZIP drželi při životě především členové nominovaní za ODS, předseda sněmovního výboru Boris Šťastný (ODS) a člen správní rady se sám označuje za kritika a konec projektu vítá.
Podle Šťastného bylo již před rokem jasné, že spolupráce mezi VZP a IZIP bude ukončena. Za hlavní důvod selhání projektu ale označuje především nízkou motivovanost lékařů k používání tohoto systému. Projekt by podle něj přežil, kdyby se někdo z politiků odhodlal přikázat lékařům využívání tohoto systému, aby jej bylo možné otestovat v plném nasazení. Toho se podle předsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví prý lékaři obávali především proto, že by se mohlo ukázat, že lékaři vykazují více péče, než skutečně poskytují.
Marková však spatřuje problém jinde. “Domnívám se, že je systém postavem špatně v tom, že byl projekt svěřen soukromé firmě. A týkalo se to jen pojištěnců VZP,“ poukázala na fakt, že elektronická zdravotní knížka byla k dispozici zdarma pouze části pojištěnců.
Navzdory nejasnostem okolo odpovědnosti jednotlivých členů správní rady VZP za protahování neúspěšné spolupráce se Marková se Šťastným shoduje v obecném hodnocení elektronizace zdravotnictví jakožto dobré myšlence, která může resortu zdravotnictví zajistit významné úspory.