Sociální demokraté ani komunisté nebrání tomu, aby stát specializační studium více podporoval. Návrhem by se sněmovna mohla zabývat už na červnové schůzi, která začíná příští týden.
Vláda v novele zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotního povolání navrhuje, aby v programu rezidenčních míst dostali peníze všichni uchazeči ve společném programu v prvních dvou letech a u vybraných oborů po celou dobu vzdělávání.
Novela vzdělávacího zákona ruší dosavadní povinnost lékařů vykonávat po složení atestační zkoušky praxi pět let na území ČR. Ruší také povinnost uzavírat stabilizační dohodu. Zároveň prodlužuje možnost přerušit specializační vzdělávání až na pět let.
Každý návrh, který vzdělávání zlepší, podpoříme
„KSČM si je vědoma špatného systému vzdělávání i způsobu financování vzdělávání zejména mladých lékařů. Podpoříme tedy každý návrh, který by tuto situaci zlepšil,“ uvedla pro ČTK stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková.
Její protějšek z ČSSD David Rath doplnil, že stát by měl pomáhat při výchově mladých lékařů, a proto novelu podpoří i sociální demokraté.
Právě ohromná finanční zátěž je problém, na který sami mladí lékaři často upozorňují. Koncem dubna napsali ministrovi otevřený dopis, ve kterém ho žádají, aby řešení situace urychlil.
„Nejvyšší položkou nákladů systému jsou pak mzdové nároky školenců. Tyto nyní plně hradí vysílající pracoviště, i když školenci vykonávají práci sekundárních lékařů na pracovišti školícím. Školicí pracoviště navíc inkasuje poplatky za stáže. Vysílajícímu pracovišti tak vznikají statisícové náklady, které v konečném důsledku hradí školenec buď přímo či formou kvalifikačních dohod s povinností pracovat pro daného zaměstnavatele v souhrnu až 10 let,“ napsal předseda sdružení Mladých lékařů Martin Švestka.
ČLK: novela není bezchybná
Debaty ohledně této novely probíhaly několik měsíců. Delegace mediků i zástupců dalších komor se na ministerstvu kvůli specializačnímu vzdělávání scházeli již za dob ministrování Dany Juráskové. I přesto obsahuje pasáže, které se lékařům nelíbí.
Česká lékařská komora poukazuje například na omezení v tom, kdo může a nemůže být rezidentem. V novele zákona stojí, že účastník specializačního vzdělávání může být rezidentem, pouze je-li státním příslušníkem ČR nebo jiného členského státu EU a nemůže být rezidentem, jestliže už získal certifikát o absolvování základního kmene nebo specializovanou způsobilost anebo už mu v minulosti byla na specializační vzdělávání poskytována dotace.
Podle ČLK jsou kvůli této formulaci „mimo hru“ ti, kteří neměli v daném roce štěstí a jejich zvolený obor nebyl vybrán pro dotování celého specializačního vzdělávání, ale pouze pro základní kmen. Dále ti, kteří si chtějí rozšířit svou specializaci o další, nebo například ti, kteří specializační vzdělávání již jednou ukončili, aniž by záleželo na důvodu.
Novela neřeší změnu akreditačních komisí
ČLK také vadí, že výši dotace a rozhodování o počtu rezidenčních míst v jednotlivých oborech specializačního vzdělávání již ministerstvo nemusí provádět „ve spolupráci“ s ČLK, což podle ni stejně nikdy nedělalo.
Novela prý dále vůbec neřeší změnu ve složení akreditačních komisí. ČLK navrhovala proporcionální zastoupení, kdy by třetinu členů jmenovalo ministerstvo, další Česká lékařská společnost a zbytek sama komora.