Doplňky stravy jsou mladé a rychle rostoucí odvětví. V České republice se začaly prodávat v polovině devadesátých let a jen za posledních pět let se jejich obrat ztrojnásobil na loňských tři a půl miliardy korun.
Nepřátelská ležení
Hraniční přípravky mohou mít totožné složení jako léky a v některých zemích tak dokonce bývají registrovány. Podle Lubomíra Doležela, korporátního ředitele Consumer Healthcare Zentivy, jež na českém trhu prodává vedle léků také doplňky stravy, záleží hlavně na imagi jednotlivých firem.
“ Některé přípravky, zejména vitaminové, používají stejné látky, které lze registrovat jako lék nebo doplněk stravy, což je podstatně levnější a méně náročné. Firmy se proto rozhodují hlavně podle svého profilování,“ říká Doležel.
Mezinárodní farmaceutická společnost Boehringer Ingelheim se orientuje především na registrované léky. “ Je ovšem možné, že v některých zemích najdete naše přípravky jako doplňky stravy, neboť je místní legislativa neumožňuje uvést jako volně prodejný lék.
V Česku ovšem distribuujeme všechny naše výrobky striktně jako léky,“ říká šéf marketingu a prodeje firmy Jiří Kašperek. Jedním dechem ale dodává, že v Česku nefunguje dozor nad reklamou doplňků stravy.
“ Legislativa se zlepšuje, ale dozorové orgány tvořené živnostenskými úřady neplní svou úlohu. Doplňky stravy mají na trhu určitě své místo, pomáhají osvětě, ale nemohou se tvářit jako léky. To je pak klamání spotřebitele,“ tvrdí Kašperek.
Právě srovnatelnost některých přípravků dělí trh na dva ostře soupeřící tábory. Běžný spotřebitel si může vitaminy a minerály pořídit v obou variantách, ale peněženku má pouze jednu.
“ S výrobci léků soutěžíme v podstatě o stejný koláč peněz, takže konkurenční boj je tvrdý. Každá strana má navíc pocit ukřivděnosti kvůli příliš regulované reklamě. Trhu by prospěla liberalizace,“ říká Vladimíra Lipšová, výkonná ředitelka České asociace pro speciální potraviny (ČASP), jež sdružuje devatenáct výrobců doplňků stravy.
Stejný názor má Doležel ze Zentivy. “ Reklama je v Česku a v Evropské unii přeregulována. Stát někdy pokládá občany za neschopné se v oblasti samoléčby a doplňování stravy svobodně rozhodnout. V tom případě by kontrole mohla podléhat i reklama na papriky, které obsahují vitamin C s preventivním účinkem proti chřipce,“ horuje Doležel.
Nezbytná regulace
Zcela pustit otěže reklamy na doplňky stravy by ovšem mohlo být velmi nebezpečné. Sami výrobci totiž přiznávají, že se mezi nimi občas objevují společnosti parazitující na důvěřivosti lidí.
Registrace doplňku stravy je podstatně jednodušší než u léků. Stačí získat povolení hlavního hygienika, který se opírá o posudek Státního zdravotního ústavu. V praxi to znamená, že výrobek splňuje stejné náležitosti jako kterákoli jiná potravina.
Spotřebitel se po něm neotráví a zároveň obsahuje látky, jež producent deklaruje. “ Někteří výrobci doplňků stravy nedávají do výrobků téměř žádné účinné látky. Je to, jako byste kupovali vodu. Tím poškozují pověst odvětví. My používáme ověřené a účinné látky přírodního původu, které ale většinou nemohou být patentově chráněny,“ říká Helena Válková ze společnosti Biopol, která na trhu prodává kloubní preparát Barny's Celadrin. “ Doplňky stravy s reálným účinkem jsou v převaze, ale občas se ve stejné kategorii objeví zázračné tablety, třeba na rakovinu. Pak by měl nastoupit institut klamavé reklamy,“ doplňuje ředitel společnosti GreenSwan Jiří Pitřinec. Spotřebitelé by se měli řídit zdravým rozumem a sledovat působení firmy na trhu. Společnosti, jež rozprodají jednu dodávku zboží a zmizí, nedělají odvětví dobrou vizitku.
Týden
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
MUDr. Juraj Řepka
V ordinaci nemám čas vysvětlovat každému pacientovi, který se ptá na Condra, Proenzymy a další výživové doplňky, že se s těmi připravkami nedělaly dvojitě slepé placebem kontrolované multicentrické studie. Že firmy ani nemají zájem dávat peníze do výzkumu, že je raději dají do reklamy, na které vydělávají média a výrobci. A my pak my máme vysvětlovat, proč to neúčinkuje a léčit je.