První společná akce lékařů Visegrádské čtyřky sice měla symbolický charakter, ale jak už váš svaz avizoval, protesty by se časem mohly přiostřit. Za jakých podmínek a v jakém časovém horizontu by k tomu mohlo dojít?
Ostré protesty lze předpokládat, pokud vlády zemí Visegrádské čtyřky budou pokračovat v politice likvidace veřejného zdravotnictví a pošlapávání všech uzavřených dohod. A vypadá to, že v této politice pokračovat budou.
Například dnešní změny ve vedení VZP – kdo se v tomto prostředí trochu orientuje, tomu je jasné, že personální rošáda v největší zdravotní pojišťovně směřuje k posílení vlivu finančních skupin na veřejný sektor. Co se týká časového horizontu, k tomu se nyní nemohu validně vyjádřit. Tlaky ze strany vlády vyvolají protitlak.
Kdy bude dosaženo kritické hranice, nevíme. Že by to mohlo být ve druhé polovině roku 2013, je spíše spekulace.
Můžete být konkrétnější a popsat způsob, jakým podle vás změny ve vedení VZP posilují vliv finančních skupin na veřejný sektor?
V posledním roce je zřejmý trend posilování vlivu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven na úkor VZP. Jasným důkazem je sloučení pojišťoven Metal-Alliance a České průmyslové zdravotní pojišťovny – všeobecně známé jako Agel.
Dále je zřejmé, že pojišťovny vytvářejí kartel zaměřený na posílení jejich zájmů proti zájmům zdravotnických zařízení (známé memorandum zdravotních pojišťoven, na jehož základě vypověděly smlouvy všem nemocnicím). Zatímco u VZP je správní rada jmenována transparentním způsobem, u ostatních pojišťoven tomu tak není. Zdravotní pojišťovny de iure nikomu nepatří, není jasné, komu se vedení zdravotních pojišťoven zodpovídá.
Osoby Zdeňka Kabátka a Petra Noska rozhodně nevzbuzují pocit, že by tento trend měl být zastaven. Náměstek Nosek byl signatářem memoranda zdravotních pojišťoven, pan ředitel Kabátek zodpovídal za přímo řízené organizace a jeho činnost vzbuzovala mnoho pochybností. Lékařský odborový klub má velké obavy, že cílem stávajícího snažení ministerstva je faktická likvidace VZP, jehož důsledkem by pak byla dominance České průmyslové zdravotní pojišťovny.
Stav, kdy by o stovkách miliard korun, které ročně plynou do veřejného zdravotního pojištění, rozhodovala organizace, jejíž struktura je zcela neprůhledná, je pro nás zcela nepřijatelný.
Prezident ČLK Milan Kubek má za to, že „ničemu jinému než síle tato vláda nerozumí“. Sdílíte tento názor nebo existuje nějaký způsob, jak lze případnému opakování protestů typu akce „Děkujeme, odcházíme“ předejít?
Názor Milana Kubka plně sdílím. V posledním roce se nám zástupci vlády a zdravotních pojišťoven při všech jednáních zcela otevřeně smáli do očí. Současné vedení ministerstva zdravotnictví se vyznačuje tím, že používá podraz jako svou základní pracovní metodu a lež jako základní komunikační prostředek. Po stránce odborné přitom ministerstvo i vedení zdravotních pojišťoven projevují neuvěřitelnou neschopnost. Příkladem je oznámená redukce počtu nemocničních lůžek, která byla zřejmě rychle odpískána poté, co se nemocnice dokázaly spojit v odporu. V současnosti je na tapetě ministerstvo vnitra, které v oblasti přípravy volby prezidenta prokázalo skutečně nepochopitelnou tupost. Většina lidí tohle snadno pochopí, ale fakt, že kvalita činnosti ministerstva zdravotnictví je stejně nízká, už veřejnosti unikne.
Myslíte, že se vám podaří přimět zdravotníky k dalšímu organizovanému podávání výpovědí? Změnila se legislativa – máme zde novou personální vyhlášku a řada by jich po ukončení případného protestu nemusela být znova přijata – znamená to tedy větší risk…
Případný protest takového rozsahu se nedá provést tak, že se pro něj rozhodne několik lidí „nahoře“. Dá se říci, že impuls musí přijít zdola. Úzce to souvisí s první otázkou. Nová legislativa by v takovém případě zřejmě nebyla překážkou. Lékaři už jednou takové riziko podstoupili. Personální vyhláška bude spíše zneužívána k pozvolné „anemizaci“ nemocnic. Její zrušení nebo zásadní přepracování je jedním z našich prioritních požadavků.
Na sjezdu lékaři vyzvali Leoše Hegera, aby zvážil svou pozici a případně rezignoval na funkci ministra zdravotnictví. Je to jen politická hra, nebo si myslíte, že by výměna ministra mohla v současné situaci skutečně prospět zdravotníkům, respektive resortu zdravotnictví?
Hodně to souvisí s tím, na co se ptáte v druhé otázce. Ministr Heger se stal zosobněním všeho negativního, co se nyní ve zdravotnictví děje. A je třeba říci, že pouze vlastní vinou. Důvěra v něj v momentě, kdy nastupoval do funkce, byla do té doby nevídaná. Naneštěstí ji promrhal, jeho priority jsou zjevně jinde. I kdyby se přístup vlády k problémům zdravotnictví radikálně změnil, nemůže být garantem Leoš Heger.
Nevím, jak to chodí na vládě a v parlamentu, ale ve slušné společnosti platí, že pokud někdo dá čestné slovo stvrzené podáním ruky a vzápětí toto čestné slovo poruší, mezi slušnými lidmi končí. A toto je, bohužel, případ Leoše Hegera
Akce „Děkujeme, odcházíme“ způsobila turbulence jak na politické scéně, tak mezi širokou veřejností. Postoj ministerstva je obecně znám, jak ale tato zkušenost zapůsobila na managementy nemocnic – jaké pozorujete změny?
Zde se budu pohybovat trochu na tenkém ledě, protože zobecňovat je velmi ošidné. Skutečnost se v jednotlivých nemocnicích může velmi zásadně lišit. Ale snad se dá říci, že nynější pokus ministerstva a pojišťoven o likvidaci části nemocnic v mnoha případech postavil managementy nemocnic a zdravotnické odbory na stejnou stranu barikády.
A samotní lékaři? Jaká nálada panuje na pracovištích?
Opět je těžké zobecňovat. Naštvání a znechucení, to je zřejmě převažující pocit.
Co je HTA? HTA (health technology assessment) je definováno jako systematické hodnocení vlastností a účinků zdravotnických technologií. Zabývá se jak přímými účinky těchto technologií, tak i jejich nepřímými a nezamýšlenými důsledky, přičemž cílem je získání informací pro rozhodování o zdravotnických technologiích
Co je „zdravotnická technologie“?
Pod pojmem zdravotnické technologie jsou myšleny intervence, které mohou být využity při prevenci a podpoře zdraví, diagnostice a léčbě akutních a chronických onemocnění či při rehabilitaci. Mezi zdravotnické technologie se řadí: léky, lékařské přístroje, diagnostické a terapeutické metody, ale také systémy organizace zdravotnictví.