Novou koncepci fungování zdravotních pojišťoven má přinést připravovaný věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, který ministerstvo plánuje předložit příští rok v červnu. Měl by nahradit zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) a zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách. V ČR funguje sedm zdravotních pojišťoven, největší VZP pojišťuje zhruba 60 procent obyvatel.
Už do konce letošního roku chtělo původně ministerstvo předložit novelu zákona o zdravotních pojišťovnách, jehož část v září zrušil Ústavní soud. Současný způsob obsazování správních a dozorčích rad pojišťoven podle něj zvýhodňuje velké zaměstnavatele, kteří v nich mají zastoupení.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už začátkem letošního roku deklaroval, že podobně chce změnit i obsazování orgánů VZP. Teď je ve správní radě největší české pojišťovny 20 poslanců, místa se rozdělují stranám podle poměrného zastoupení ve Sněmovně.
"Je mi jasné, že to bude poměrně složité, protože poslanci s tím budou muset souhlasit, že ve správní radě nebudou," uvedl tehdy ministr. Současný model, který počítá s účastí poslanců ve správní radě, zavedl v roce 2006 ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD). Podle Vojtěcha je potřeba poslance jako tvůrce regulací oddělit od zdravotních pojišťoven.
Novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění chce ministerstvo zavést pravidelnou valorizaci plateb za děti, seniory či nezaměstnané, za něž platí pojistné stát. Podle jeho návrhu by se mělo pojistné počítat ze čtvrtiny průměrné mzdy, která pro něj bude vyměřovacím základem. Změna by v prvním roce stála 14 miliard korun navíc, poté každý rok meziročně o 3,5 miliardy víc. Ministerstvo financí ale preferuje variantu valorizovat podle HDP.
Nyní je placeno ze státního rozpočtu 969 korun měsíčně za 5,9 milionu pojištěnců. Růst je zákonem zakotvený až do roku 2020 asi o 3,5 miliardy ročně. Z příjmů zdravotního pojištění tvoří platby za státní pojištěnce téměř čtvrtinu, nákladů ale spotřebují většinu. Dalším příjmem jsou odvody na zdravotní pojištění zaměstnanců a živnostníků.
Další změny se příští rok budou týkat léků. Ministerstvo před koncem roku vydalo po šesti letech nový cenový předpis, který upravuje, které skupiny léků budou plně a které částečně hrazené ze zdravotního pojištění, zároveň určuje ty, které budou mít Státním ústavem pro kontrolu léčiv stanovenou maximální cenu. Na ceny a úhrady léků se chce resort zaměřit, systém podle ministra Vojtěcha nefunguje správně. Změna, která urychlí vstup nových léků na trh, by měla platit od roku 2020.
Už od letošního roku mělo začít fungovat sdílení soupisu léků pacienta mezi všemi jeho lékaři. Novela ale zatím neprošla Sněmovnou, poslanci se neshodnou na tom, jestli mají pacienti mít záznam sdílený automaticky, nebo se k němu mají přihlásit.
V pátek před vánočními svátky naopak prošla jiná novela lékového zákona upravující povinnost kontrolovat v lékárně každé balení léků, jestli nejde o padělek. Podle nařízení EU má platit od února.
V prosinci příštího roku chce ministerstvo předložit vládě novelu zákona o zdravotních službách. Má rozšířit kompetence praktických lékařů, rozšířit spektrum služeb, které budou mít pojišťovnami hrazené, a posílit primární péči obecně. Prvními kroky má být postupný převod péče o pacienty, kteří se vyléčili z rakoviny, a diabetiky od lékařů-specialistů do péče praktických lékařů, kteří by měli od specialisty vypracovaný plán péče.