Růst plateb ze státního rozpočtu je schválený do roku 2020. Letos se platí 969 korun měsíčně. Z příjmů zdravotního pojištění, které letos přesáhnou 300 miliard korun, je to necelá čtvrtina, nákladů ale spotřebují většinu. Dalším příjmem jsou odvody na zdravotní pojištění.
„Posíláme do připomínkového řízení pravidelnou valorizaci, která by byla navázaná třeba na vyměřovací základ, aby se o tom nevedla každý rok znovu debata,“ uvedla Rögnerová.
Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je polovina příjmů z podnikání či výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Minimální základ byl pro letošní rok stanovený na 14.989 korun. U živnostníků minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 2024 korun. Pro lidi bez zdanitelných příjmů je to 1647 korun. U zaměstnaných dosahuje sazba pojistného 13,5 procenta z vyměřovacího základu příjmu - 4,5 procenta platí zaměstnanec a částku ve výši devět procent odvádí zaměstnavatel.
V debatě na semináři zazněly také návrhy, jak reformovat současné zdravotnictví. Hlavním tématem bylo hledání úspor v systému, případně dalších zdrojů financování. Předseda senátního zdravotnického výboru Peter Koliba (ANO) připomněl, že Česko má nejvíc nemocničních lůžek na obyvatele v Evropě. Jedno z řešení tak podle něj je racionalizace lůžkového fondu.
Úsporu v oblasti léků Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) neočekává. „Domnívám se, že potenciál hloubkových revizí cen léků byl už vyčerpán,“ řekla jeho ředitelka Irena Storová. Každoročně stoupá částka vydaná ze zdravotního pojištění za moderní biologickou léčbu předepisovanou ve specializovaných centrech. Částku ale podle Storové každý rok snižuje to, že na trh vstupují kopie originálních léků, kterým vypršela patentová ochrana.
Diskuse se vedla také o případném znovuzavedení poplatků ve zdravotnictví či nadstandardů, případně komerčního zdravotního připojištění. Podle senátora a šéfa Masarykova onkologického ústavu v Brně Jana Žaloudíka (ČSSD) je iluzorní si myslet, že spoluúčast pacientů neexistuje. U léků si pacienti podle něj doplácejí 17 procent ceny, zmínil také stomatology či soukromé gynekology či urology, jejichž péči si pacienti platí. Podle Michala Sojky z České lékařské komory ale k rozhodnutí o obnovení spoluúčasti pacientů není politická odvaha.
Koliba seminář uzavřel s tím, že pro lepší přehled o výdajích ve zdravotní i sociální oblasti je třeba propojit datové sklady ministerstev práce a zdravotnictví. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Jaroslava Duška je třeba sledovat náklady obou resortů až na úroveň konkrétních pacientů. Bude k tomu ale podle něj třeba změna legislativy.