Jak celkově hodnotíte působení ministryně?
Za úspěch členů kabinetu Jana Fischera se obecně považuje přivezení resortní bárky z více než roční plavky do přístavu, kde se nalodí nová, již povolební „politická“ posádka. Takový úkol paní ministryně bezpochyby splnila. Celkové vysvědčení těchto kapitánských zkoušek přesto kazí např. opakovaná snaha potlačit či nerespektovat názor stavovských organizací, komor, a to jen díky tomu, že byl odlišný než názor ministerský.
Co bylo podle Vás největším prohřeškem jejího úřadování? Co nejvíce negativně zasáhlo české zdravotnictví?
Kritizuje se samozřejmě lépe, než chválí. I možná proto těch záporných bodů bude více.
Rozporuplné pocity jsme měli z kroků ministerstva po jednoznačně negativním vyjádření Úřadu na ochranu osobních údajů k aktivitě SÚKL ve sběru dat o vydaných léčivých přípravcích. Na nové vedení ministerstva tak čeká rozhodnutí o výši (respektive udělení) pokut, které byly uděleny provozovatelům lékáren uděleny SÚKLem, a které lze díky své výši (cca 100.000,- Kč na lékárnu) označit za likvidační.
Politicky před volbami pochopitelné, přesto překvapivé, byly komentáře ministerstva dementující zprávy o zvyšující se spoluúčasti pacientů na léky. Byl to zvláštní kontrast proti ostatním vystoupením středopravých politiků o nutnosti zvýšit pacientskou spoluúčast na úroveň běžnou v EU i proti pravidelně publikovaným datům ÚZIS. Postup, který ministerstvo zdravotnictví zvolilo při změnách ve specializačním vzdělávání farmaceutů také nelze označit za standardní.
Co naopak hodnotíte kladně?
Pozitivně lze hodnotit bezesporu snahu ministerstva centralizovat nákladnou medicínu do jasně definovaných center a těm zajistit finanční prostředky pro rozvoj.
V čele ministerstva by nyní měl usednout bývalý ředitel FN v Hradci Králové Leoš Heger. Jste s takovým výběrem spokojen?
Pan Heger je ze svého předchozího působiště dle svých kolegů zvyklý diskutovat, hledat konsensus. Bez tvrdých argumentů u něj nelze uspět. Za lékárníky, členy ČLnK, jen dodávám – jsme zvyklí diskutovat, hledat nejlepší řešení na oficiálních schůzkách s účastí oficiálně delegovaných zástupců stavu a v závěru nemáme problém uznat výhodnější návrh řešení.
Takový „šéf“ jako docent Heger je velkou nadějí pro návrat komunikace mezi ministerstvem a všemi zdravotnickými subjekty na standardní úroveň. Předpokládáme také, že bude prostor k debatám na téma aktivnějšího zapojení lékárníků do poskytování zdravotní péče, a s tím souvisejícími změnami způsobu odměňování lékárníků za jejich činnost.
Zásadní ale bude, aby všechny kroky při reformě zdravotnictví byly pro pacienty srozumitelné a pochopitelné. Ne vždy tomu tak v minulosti bylo a regulační poplatky jsou asi tím nejčastěji zmiňovaným příkladem.