Oblasti, na které se chtějí ministerstva s dalšími resortními organizacemi zaměřit, aby společně snížily používání antibiotik, popisuje Akční plán Národního antibiotického programu ČR na období 2019–2022. "Chceme zlepšit informovanost veřejnosti i odborníků, kontrolovat používání antibiotik, podporovat vědu a výzkum s větším zaměřením na alternativní léčebné postupy," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Ministerstvo zemědělství chce zajistit vybudování elektronického systému pro sledování veterinárních léčiv v jednotlivých hospodářstvích, který bude přehledně shromažďovat data o použitých léčivech. Účast chovatelů v tomto systému bude zřejmě dobrovolná. "Dosud se spotřeba určovala především na základě prodaných léčiv, nyní bude sledování přesnější. Data pak bude možné vyhodnocovat, sledovat trendy a reagovat na ně," uvedl mluvčí.
V plánu je také posílení výzkumu a vývoje rezistence k antibiotikům a její prevence především podporou zdraví a pohody zvířat. Ministerstvo bude pokračovat v aktualizaci doporučených postupů pro antibiotickou léčbu a v dalším vzdělávání veterinárních lékařů a chovatelů zvířat.
V ČR se spotřeba antibiotik ve veterinární medicíně dlouhodobě snižuje. Hmotnost prodaných antimikrobik v období 2006 až 2016 klesla o téměř 55 procent. Nálezy reziduí antibiotik a dalších léčiv ve zvířatech a potravinách živočišného původu nejsou časté. V roce 2017 bylo z 1462 vyšetřených vzorků zaznamenáno šest, u kterých byl překročen maximální přípustný limit reziduí antibiotik. "Tato čísla jsou signálem, že potraviny produkované českými zemědělci mají vysokou úroveň bezpečnosti," podotkl mluvčí.