Vyčerpána byla desetina toho, co ministerstvo na tyto účely letos vyhradilo. Podle Davida Halaty, předsedy skupiny venkovského lékařství, jsou ale tyto dotace nesystémové a venkovským lokalitám nepomohly. Ministerstvo grantový program vyhlásilo letos v dubnu, praktičtí lékaři mohli požádat až o půl milionu korun na vybavení praxe a plat zdravotní sestry v místech, kde tato péče chybí. Dotaci získaly praxe v Brandýse nad Labem a Ostravě Porubě.
Podle ministerstva jde o dlouhodobý projekt a závratné výsledky nelze očekávat během několika měsíců. „Jedná se totiž o podporu nových ordinací, jejichž rozjezd vyžaduje mnoho administrativních úkonů - od hledání vhodné ordinace, pronájmu, hledání personálu a pořízení přístrojového vybavení až po uzavření smluv s pojišťovnami,“ uvedla Čechová. Podle ní se stále víc lékařů a starostů obrací na ministerstvo s žádostmi o informace k těmto dotacím.
Podle praktického lékaře Halaty, který předsedá Pracovní skupině venkovského lékařství při Společnosti všeobecného lékařství, jsou ministerské granty nesystémové. Halata se shoduje se Svazem měst a obcí, že finanční motivace funguje jen částečně. Ve Skandinávii podle Halaty například samospráva, která má o lékaře zájem, garantuje jeho partnerovi či partnerce, že jim zajistí práci v oboru. Důležitá je podle něj také dostupnost školských zařízení pro děti lékaře a celková kvalita života na venkově.
Podle Halaty se ročně do praxe dostává asi 200 nových praktických lékařů, což je podle něj dostatečný počet. „Mladí ale raději vyhledávají větší města. Pokud se trend nezmění, jako první začnou chybět na venkově,“ řekl. S nedostatkem praktických lékařů se podle Halaty nyní potýkají především severní Čechy, problém začíná být i v malých obcích v blízkosti Prahy.
Podle předsedy Svazu měst a obcí ČR a starosty Kyjova Františka Lukla samosprávy často nabízejí lékařům vybavené ordinace s pronájmem jen za cenu energií, zvýhodněné odkupy pozemků pro stavbu rodinného domu i jiné výhody. Přesto lékaře v některých oblastech nemůžou sehnat. „Peníze je nepřesvědčí, důležitý je pro lékaře vztah k místu,“ řekl. Při hledání řešení by si měli ke společnému stolu sednout zástupci ministerstva, pojišťoven, lékařské komory, odborných společností, univerzit i samospráv. „Je nutné vymyslet systém podpory lékařů už ve chvíli, kdy se vzdělávají a přemýšlí, kde budou chtít působit,“ poznamenal Lukl.
V Česku je přes 5000 ordinací praktických lékařů. Podle analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je polovina z nich na venkově nebo v menších městech. Podle VZP lékaři na venkově dělají více výkonů než jejich kolegové v městech a předepisují více léků. Naopak mají asi o 30 procent nižší náklady na ambulantní specialisty. Venkovští lékaři totiž často vykonávají i některé úkony, které ve větších městech dělají specialisté.