Práce na reformě podle náměstkyně Lenky Ptáčkové Melicharové pokračují. Za vším je podle ní jen spor o peníze. Na reformu by mělo Česko získat až čtyři miliardy korun z evropských fondů a jde o to, kde je získá.
Reforma počítá s přesunem části péče z velkých léčeben, kterých je v Česku 22, do komunitních center duševního zdraví. Do dvou let by jich měly být po celé zemi otevřeny zhruba tři desítky.
Podle psychiatra Martina Jarolímka z psychoterapeutického sanatoria Ondřejov ale žádná centra zatím nevznikla. Jarolímek ČTK řekl, že silná lobby léčeben podpořená některými psychiatry usiluje o to, aby peníze do komunit nešly a zůstaly jim.
Jako hlavní předmět sporu vidí peníze také Ptáčková Melicharová. „Na čtyři miliardy z evropských fondů si samozřejmě dělá zálusk leckdo a lecjak,“ řekla ČTK. Připomněla, že evropské peníze jsou pod silným drobnohledem. „Abychom je mohli použít, musíme si být jisti, že pokud budou vybudovaná centra duševního zdraví, tak budou udržitelná i poté, co skončí programovací období a tok evropských peněz,“ řekla.
Ministerstvo podle náměstkyně tedy nejprve provedlo rozsáhlou analýzu skutečného stavu a potřeb v jednotlivých krajích, včetně personálního zajištění. Tři měsíce ministerští úředníci objížděli kraje, komunikovali s odbornou veřejností, krajskými úřady, městy, neziskovými organizacemi, sociálními pracovníky.
„Opravdu tomu věnujeme obrovskou pozornost, strašně mě překvapuje, že přichází takový atak, tedy překvapuje do určité míry,“ poznamenala s tím, že někteří si asi představovali, že peníze pod takovým drobnohledem nebudou. „Výzva na evropské peníze není ani měsíc vypsaná, programovací období potrvá léta, takže varování, že nebudou vyčerpány evropské finance, je úsměvné,“ řekla.
Ministerstvo podle Jarolímka o chystané reformě přestalo komunikovat. Podle předsedy pacientského sdružení Kolumbus Jana Jaroše komunikace je. „Ministerstvo se o naše potřeby zajímá,“ řekl ČTK.
Reforma psychiatrické péče je naplánována do roku 2025. Zatím je hotová podrobná analýza stavu, následovat budou podle Ptáčkové kroky podle skutečných potřeb a možností. „Nemůžeme to stavět na sice hezky napsaných strategiích, které ale nebudou mít v krajích podporu,“ upozornila.
První dvě centra duševního zdraví vzniknou podle náměstkyně v řádech měsíců, 30 jich bude do dvou let. Vedle toho se pracuje na dalších pilířích reformy, jako humanizace léčeben, kampaň pro destigmatizaci osob s duševním postižením, programy pro školy, spolupráce s neziskovými organizacemi. „Nejdůležitějším prvkem reformy je, aby byla postavená pro ty, kdo duševní poruchy mají, ne pro nás všechny ostatní,“ shrnula Ptáčková.