Na tiskové konferenci to řekl náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp. Jmenovat konkrétní diagnózy, pro které by mohl být screening nově zaveden, je podle něj zatím ale předčasné.
Vedle onkologických onemocnění by se mohl screening nově rozšířit i na některé chronické nemoci. „Chceme rozvinout další screeningy a další preventivní programy. Chceme zajistit financování pro tyto programy z fondů Evropské unie a chceme, aby probíhaly koordinovaně,“ uvedl Philipp.
Podle něj by měly být vytvořeny jakési národní rady, které budou vybírat diagnózy, u nichž je screening vhodný, určovat metodiku těchto preventivních vyšetření a koordinovat je. Podle primářky onkologické kliniky Thomayerovy nemocnice Jitky Abrahámové má screening obecně smysl u chorob, jejichž výskyt v populaci je vysoký a počet nově zjištěných případů roste. Musí existovat jednoduše aplikovatelná metoda preventivního vyšetření a musí být reálná možnost nemoc vyléčit. Vedle odborné diskuze se musí případné nové programy plánovat také s ohledem na ekonomickou udržitelnost.
Z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplývá, že adresné zvaní zvýšilo účast jejích klientů na preventivních prohlídkách především u rakoviny tlustého střeva a konečníku, kde před spuštěním programu byla účast na screeningu nejnižší. Zatímco v prvním pololetí roku 2013 toto vyšetření podstoupilo 195.121 klientů největší tuzemské zdravotní pojišťovny, loni to ve stejném období bylo 253.914 lidí a letos 249.070 pojištěnců. Při srovnání letoška s rokem 2013 se tak účast zvýšila o 27,6 procenta.
Pozvánky na screening dostávají u rakoviny tlustého střeva a konečníku muži a ženy ve věku 50 až 70 let, u rakoviny prsu ženy ve věku od 45 do 70 let a u rakoviny děložního hrdla ženy od 25 do 70 let. Hranice 70 let je stanovena jen pro projekt adresného zvaní. I nadále platí zdravotní pojišťovny tato screeningová vyšetření bez omezení horní věkovou hranicí.