Příkaz se také zabývá postupem při zadávání veřejných zakázek. „Jedná se o zásadní krok k tomu, aby hospodaření přímo řízených nemocnic bylo maximálně transparentní. Problematicky vnímané bonusy tak dostaly jasná pravidla. Příkaz je jasně pojmenovává a zprůhledňuje jejich vykazování,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Takzvané zpětné bonusy jsou dlouhodobě vnímány odbornou i laickou veřejností jako problematické. Nyní ministerstvo jasně říká, jak mají nemocnice bonusy vykazovat, účtovat a jak s nimi nakládat. „Potřebnost těchto pravidel dokazují výtky ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu obsažené v nálezech z kontrol v našich nemocnicích, kdy bylo opakovaně konstatováno, že není možné dohledat, jak konkrétně byly bonusy použity. Smyslem je tedy dát bonusům jasný řád – definovat, co je za bonus považováno, sjednotit chování přímo řízených organizací a zvýšit transparentnost v řešených oblastech,“ vysvětlil ministr Vojtěch. Příkaz také reaguje na probíhající šetření orgánů činných v trestním řízení, které současnou praxi bonusů nepovažují za optimální.
V návrhu příkazu ministra je bonus jasně definován, a to jako dodatečné finanční či naturální plnění, které dodavatel poskytuje odběrateli zpravidla při odběru většího množství zboží nebo při překročení určité hodnoty fakturace, popř. při dodržení dalších pro dodavatele výhodných podmínek v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v situacích, kdy s ohledem na používanou obchodní a marketingovou praktiku není dodavatel ochoten tyto podmínky promítnout přímo do kupní ceny jednotlivých druhů dodávaného zboží. Takovým zbožím jsou zde míněny léky a zdravotnické prostředky, které mohou být vykázány jako zvlášť účtované léčivé přípravky (ZULP) či zvlášť účtovaný materiálu (ZUM), nebo jsou vydávány pacientovi na lékařský předpis. Materiál bonusy rozděluje na adresné a neadresné, upravuje pravidla pro zacházení s nimi a stanovuje podmínky pro jejich přijetí.
Adresný bonus je ten, který je poskytován v souvislosti s konkrétní dodávkou zboží (resp. fakturou) ke konkrétnímu datu a je možné jej promítnout do ceny konkrétního léku nebo materiálu. Není přitom rozhodující, zda je takto bonus explicitně sjednán, ale zda je určení výše bonusu na jednotlivou položku možné. K adresným bonusům patří především prosté procentní obratové bonusy, ale i procentní bonusy nevázané na objem, avšak plošné, např. bonus za včasnou platbu, za délku smluvního vztahu, za využívání definovaného objednávkového systému aj.
U neadresného bonusu není možné jeho výši objektivně propojit s konkrétní objednávkou či fakturou ani konkrétním druhem zboží, protože je vypočítán zvlášť agregovaně či stanoven ve struktuře, ve které technicky nelze výslednou finální částku rozprostřít do jednotkové ceny jednotlivých položek.
Přijmout bonus bude podle nového předpisu možné jen na základě písemné smlouvy, která musí být v případě naplnění podmínek zákona o registru smluv zveřejněna, a všechny bonusy musí být řádně zaúčtovány v účetnictví organizace. Příjmy z obdržených bonusů je přímo řízená organizace MZ povinna použít výhradně na úhradu nákladů z hlavní činnosti organizace, především na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací. Použití příjmů z bonusů musí organizace průkazně evidovat.
Druhá část dokumentu je věnována postupům při zadávání veřejných zakázek. Přímo řízené organizace mají nově povinnost nahlásit na ministerstvo každý měsíc zdůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, včetně jeho legitimity a legality. Pro využití tzv. výjimky nahodilého nákupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek příkaz stanovuje přesné podmínky, které je v daném případě přímo řízená organizace povinna kumulativně splnit. K nim patří mj. nákup být pro akutní potřebu (nikoliv do zásoby), který nebyl objektivně předvídatelný či plánovatelný; proměnlivá jednotková cena služby; hodnota nákupu dodávky či služby je nízká, tedy v tomto případě nepřesahuje 500 tis. Kč (bez DPH) ad. Doklady k nákupům je třeba archivovat pět let a čtvrtletně hlásit Ministerstvu zdravotnictví.