TISKOVÁ ZPRÁVA MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ
Na základě jeho rozhodnutí SÚKL nadále nesmí shromažďovat a potažmo poskytovat lékárnám aktuální data jednotlivých pacientů o předchozích výdejích léčiv s pseudoefedrinem.
Nesmyslně tak zvítězila ochrana osobních údajů nad ochranou lidského zdraví, veřejných zdrojů a zájmy organizovaného zločinu.
Jako jeden z důsledků této změny lze také očekávat opětovné rozšíření pokusů zneužít lékárny jako zdroj pseudoefedrinu k výrobě drogy pervitinu. Podle údajů Národní protidrogové centrály bylo přitom donedávna až 70 procent všech těchto léčiv zneužíváno k výrobě návykového metamfetaminu (pervitinu).
Navíc na základě negativního rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů bude pro papírové a elektronické recepty stanoven rozdílný režim, ačkoli jde o ten samý institut obsahující shodné informace, plnící stejný účel.
Toto opatření, proti kterému není odvolání, zkomplikuje život nejen lékárníkům, ale také pacientům.
„Primární je, aby se pacient dostal k těm léčivým přípravkům, které potřebuje a současně, aby bylo zabráněno možnosti jejich zneužití,“ upozorňuje ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.
„Nejdůležitější je rychle vypracovat novelu zákona tak, aby léčivé přípravky byly opět pod kontrolou,“ doplnila ministryně zdravotnictví.
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů navíc značně komplikuje dodržování evropských směrnic.
Evropská Směrnice číslo 2001/83/ES totiž ukládá členským státům povinnost provést taková opatření, aby bylo možné sledovat cestu každého jednotlivého léčivého přípravku, a to až ke koncovému uživateli, tedy pacientovi.
Při zamezení zasílání osobních údajů z papírových receptů do centrálního úložiště toto není možné.
„Legislativní změna by měla vést k bezpečnějšímu nakládání s léčivy a k udržení kontroly. O nutnosti zavedení opatření proti zneužívání pseudoefedrinu se hovoří už mnoho let. Poprvé byl zaveden systém, který funguje a prodej přípravků s pseudoefedrinem poklesl o více než 70 %, což hovoří za vše,“ říká Marek Šnajdr, první náměstek ministryně zdravotnictví.
V současné době systém plně funguje ve čtyřech zemích EU (Dánsko, Švédsko, Velká Británie, Norsko) a další dvě se chystají k jeho spuštění (Slovinsko, Finsko).
„Například v Dánsku dosáhly úspory na straně pacientů a zdravotního pojištění 1/5 prostředků dříve vynakládaných za zbytečné medikace,“ doplnil Marek Šnajdr.