"Chceme sladit vzájemně nekoordinované aktivity státu, samosprávy, komerčního sektoru, zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb," řekl ministr. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je cílem dát elektronickému zdravotnictví pravidla a záruku bezpečnosti a řídit proces k certifikované kvalitě.
Do konce letošního roku bude záměr zákona o elektronickém zdravotnictví předložený vládě. V příští roce bude podle plánu zpracované paragrafované znění zákona, mohl by být účinný od poloviny roku 2020. "Chceme to vytvořit tak, aby to lékařům ulehčilo práci," dodal ministr. Podle vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly by to mělo být zajímavé i pro pacienty, podobně jako například elektronické bankovnictví ve srovnání s návštěvou banky.
Záměr zákona o elektronickém zdravotnictví nepočítá s centrálním skladováním obsahu zdravotní dokumentace podobně, jako je tomu například u elektronických receptů na léky. Bude existovat záznam o hospitalizaci či vyšetření s místem, datem a uvedením poskytovatele zdravotní péče, její obsah nebude nikde přístupný. Podle Duška bude evidováno jen nutné minimum dat.
Věcný návrh zákona podle něj chce naplnit práva pacientů, aby měli dostupnou svou zdravotnickou dokumentaci. Elektronická dokumentace bude rovnocenná s listinnou. "Zákon pro ni bude upravovat pravidla. A vůbec poprvé se pokouší o definici zdravotnické dokumentace," dodal Dušek. Pacienti k ní budou moci přistupovat například s pomocí elektronického občanského průkazu.
Poskytovatel zdravotních služeb podle něj nebude povinně nucen zavést elektronickou zdravotnickou dokumentaci, ale pokud se tak rozhodne, bude muset dodržovat všechna zákonem nastavená pravidla. Vzniknout by měl také jednotný registr všech pacientů a zdravotníků, který bude sloužit k jejich jasné identifikaci, kterou bude garantovat stát. Bude se v reálném čase udržovat aktuální.
Návrh zákona byl představen i minulý měsíc na semináři v Senátu, kde se objevili i první kritici. Česká lékařská komora upozornila, že pro některé pacienty je nepřijatelné, aby byly někde o nich elektronicky evidovány citlivé zdravotní údaje. Mohou kvůli tomu i odmítnout léčbu. Zdravotní pojišťovny ale už v současné době tato data o pacientech mají, pokud je péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Pacient ani v současné době nemá možnost lékaři zakázat vést o něm dokumentaci.
O elektronickém zdravotnictví se hovoří několik let. Jeho prvním prvkem jsou letos v lednu zavedené elektronické recepty. Proti nim se před spuštěním systému, který centrálně eviduje všechny předepsané léky, zvedly protesty. První rok proto státní správa nepokutovala lékaře, kteří se do e-receptu nezapojili. Od ledna 2019 budou muset lékaři, kromě výjimečných případů jako je například výpadek elektřiny nebo internetu, vydávat všechny elektronicky.