Vídeň - na ministerské schůzce členských zemí EU.
„Diskutovalo se především o tom, zda by mělo jít o skutečné zařízení umístěné v jedné zemi či vybraných lokalitách Evropské unie, nebo pouze o jakýsi virtuální sklad. Odtud by se v případě potřeby stahovaly pohotovostní zásoby ze všech členských zemí,“ vyložil Pohanka. Detaily o tom, kde by měl případný objekt stát a jaké léky by v něm měly být uloženy, by podle něj mohla nastínit další schůzka začátkem června v Lucemburku.
Myšlenka centralizace antivirotik zazněla poprvé loni na podzim v Bruselu, kde se však proti postavila Itálie. V rakouské metropoli zase vzneslo svoje výhrady Lucembursko. Podle Pohanky však Česká republika tuto iniciativu podporuje, neboť vyjadřuje „solidaritu zemí EU.“ „Domníváme se, že je to lepší řešení, než aby si jednotlivé státy dělaly zásoby na vlastní náklady,“ dodal.
Kvůli ptačí chřipce, respektive jejímu nebezpečnému viru H5N1, dosud ve světě zemřelo přes sto lidí. V Evropě zasáhla několik zemí. V České republice je známých 12 případů ptačí chřipky u uhynulých labutí v jižních Čechách, třeba v sousedním Rakousku však registrují více než stovku nálezů uhynulých opeřenců s nebezpečným virem H5N1. V řadě států EU klesla konzumace drůbeže, přestože v rámci jejího prostoru k přenosu onemocnění z divokého ptactva na domácí chovy nedošlo.
Vedle zástupců „pětadvacítky“ členských zemí EU byli na jednání pozváni i ministři zdravotnictví USA a Číny, aby projednali strategii prevence proti diabetu, který je pokládán za jedno z nejpodceňovanějších onemocnění na světě. V současné době trpí v Evropě cukrovkou zhruba 22,5 milionu osob a prognóza na rok 2025 počítá se 60 miliony lidí. V celosvětovém měřítku půjde až o 333 milionů diabetiků.
|
Příspěvky s názvem článku na který reagujete posílejte přes formulářZDE Pravidla diskuse najdete v prohlášení vydavatele. |
„V tomto případě již musíme hovořit o celosvětové epidemii,“ upozornila rakouská ministryně zdravotnictví Maria Rauchová-Kallatová, jejíž země v prvním pololetí letošního roku EU předsedá. Největší podíl tvoří diabetes II. typu, který se nejčastěji projevuje až v dospělosti, obvykle ve věku nad 40 let. Vznik nemoci podporují rizikové faktory jako například hypertenze, zvýšená hladina cholesterolu či kouření.
ČTK