„MZ zareagovalo na požadavky odborné veřejnosti o změnu systému specializační přípravy mladých lékařů v ČR a připravuje v rámci dotačního programu na rezidenční místa některé zásadní změny. Ty by měly přinést lepší podmínky při financování jejich specializačního vzdělávání. Zejména se jedná o vyplácení dotací přímo na účet rezidenta, možnost využít dotaci v rámci kmene a možnost absolvování stáže v zahraničí. Vychází vstříc také při zařazování lékařů do oboru prostřednictvím lékařských fakult,“ uvedla ministryně.
Úpravy jsou na základě dvouletých zkušeností
V případě rezidenčních míst je podle MZ hlavními cíli plánované úpravy systému přesunutí části dotace přímo konkrétnímu rezidentovi, zajištění minimální částky pět tisíc korun měsíčně pro rezidenta a dále ještě i její procentuální navýšení s ohledem na konkrétní výši dotace v konkrétním oboru pro daný rok. Dotace bude měsíčně vyplácena na účet rezidenta a její využití bude zaměřeno na specializační vzdělávání v rámci základního kmene.
„Zamýšlené úpravy jsou připravovány na základě dvouletých zkušeností s programem rezidenčních míst a na základě názoru odborné veřejnosti na stávající model rezidenčních míst,“ řekla ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.
Pro definování jednotlivých specializací bude v průběhu příštího týdne zřízena pracovní skupina, která bude revidovat počet základních vzdělávacích kmenů. MZ zajistí, aby připomínky nejen Mladých lékařů, ale i připomínky ostatních skupin k náplni vzdělávacích programů byly projednány s jejich autory, tzn. odbornými společnostmi podle jednotlivých specializací.
Rezident musí poté odpracovat 5 let v ČR
V rámci povinnosti rezidenta je splnit všechny požadavky vzdělávacího programu, např. vykonávat zdravotnické povolání po dobu nejméně 5 let od data ukončení specializačního vzdělávání na území ČR v oboru, ve kterém získal specializovanou způsobilost.
Ke změnám dochází i v rámci samotného čerpání dotací. Vybraný uchazeč se stává rezidentem okamžikem uzavření stabilizační smlouvy s MZ, zároveň bude vydáno rozhodnutí pro více účastníků řízení (pro akreditované zařízení a pro rezidenta) o poskytnutí dotace, s uvedením její konkrétní výše.
„Tím uvedená část dotace půjde nově přímo na účet rezidenta a bude se v podstatě jednat o stipendium k platu navíc,“ řekl první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Samozřejmě stále platí také možnost, že stáž absolvovaná v zahraničí se započítává do vzdělání,“ dodal náměstek.
Ministerstvo ve spolupráci s děkany lékařských fakult připravuje od července spustit možnost svobodné volby lékařské fakulty, která příslušného absolventa zařadí do vybraného oboru specializačního vzdělávání. Doposud tuto činnost pro ministerstvo zdravotnictví vykonávalo IPVZ.
ČLK změny nepodporuje
Česká lékařská komora nepodporuje další dezintegraci specializačního vzdělávání lékařů, jehož organizace by se měla podle plánu ministerstva zdravotnictví rozdělit mezi sedm lékařských fakult.
„Ministerstvo zdravotnictví slíbilo akceptovat společný návrh ČLK a ČLS-JEP rozšířit počet základních vzdělávacích kmenů na 18 až 20. Je třeba připomenout, že současný nevyhovující počet deseti vzdělávacích kmenů byl prosazen některými děkany lékařských fakult a že ministryně Jurásková vydala svojí devastující vyhlášku č. 185/2009 Sb. v červnu loňského roku navzdory jednoznačně negativnímu stanovisku ČLK,“ uvedl prezident ČLK Milan Kubek.
„Zásadní změny potřebuje i náplň vzdělávacích oborů tak, aby celé dva roky základního kmene, s výjimkou časově omezených stáží, i zbytek specializačního vzdělávání mohl mladý lékař absolvovat v akreditované okresní nemocnici, kde získá nejvíce praktických dovedností. Tyto potřebné změny nemohou zajistit ministerstvem zdravotnictví jmenované akreditační komise. ČLK se chce spoluúčastnit tvorby vzdělávacích programů tak, abychom mohli prosadit změny požadované nejen mladými lékaři, ale i primáři okresních nemocnic, kteří jsou odborníky z praxe,“ dodal Kubek.
Návrh neřeší zkrácené úvazky lékařů
Zásadní změny podle komory vyžaduje také systém financování specializačního vzdělávání. „Návrh ministerstva zavést jakási stipendia ve výši 5.000 Kč je sice zajímavý, avšak velmi nekonkrétní a tedy přináší více otázek než odpovědí.
Podle sdělení ministerstva by toto stipendium bylo vypláceno na úkor současné rezidenční podpory a nepředstavovalo by tedy nic jiného, než přesunování peněz z jedné kapsy do druhé. Závislost mladých lékařů na zaměstnavatelích, pro které představují lacinou pracovní sílu, by se nezmenšila.
Návrh neřeší ani problém porušování právních předpisů ve fakultních nemocnicích, které mladé lékaře zaměstnávají na formálně zkrácené pracovní úvazky, přičemž tito kolegové a kolegyně jsou nuceni odpracovat celou pracovní dobu. Návrh v podobě prezentované ministerstvem zdravotnictví by se měl týkat pouze budoucích rezidentů, a ČLK proto nemůže souhlasit s tím, aby byly hozeny přes palubu 3,5 tisíce mladých lékařů, kteří se již v současnosti vzdělávají.
ČLK bude i nadále podporovat aktivitu sdružení Mladí lékaři, jehož představitelé pochopili, že se ze strany ministerstva zdravotnictví jedná pouze o pokus o jakýsi úplatek, aby mladí lékaři přestali na problémy svého vzdělávání upozorňovat,“ uvedl prezident ČLK.
Návrh České lékařské společnosti J. E. Purkyně
V úterý zaslala ČLS-JEP Zdravotrnickým novinám návrh bodů, které by podle ní měla novela obsahovat.
1. ČLS JEP podporuje myšlenku základních kmenů a na ně navazující systém základních specializačních oborů
2. ČLS JEP doporučuje, aby délka kmene byla univerzálně 2 roky
3. Klinická erudice v základních oborech (interna, chirurgie, pediatrie, anesteziologie a intenzivní medicína, gynekologie a porodnictví) by měla být součástí praktické výuky v šestém ročníku studia všeobecného lékařství a nikoli součástí kmene. Bylo by tím zajištěno i účelné provázání pre- a
postgraduální přípravy lékařů a aktivní zapojení lékařských fakult.
4. ČLS JEP doporučuje, aby seznam základních kmenů byl rozšířen celkem na 19, a to tyto:
anesteziologie a intenzivní medicína, dermatovenerologie, gynekologie a porodnictví, hygiena a epidemiologie, chirurgie, kardiochirurgie, maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, neurologie, oftalmologie, ortopedie, otorinolaryngologie, patologie a soudní lékařství, pediatrie, psychiatrie, radiologie a zobrazovací metody, urologie, vnitřní lékařství, všeobecné praktické lékařství
5. Náplň kmene si určí odborná společnost s přihlédnutím k možnosti provázanosti odborností. ČLS JEP je připravena pomoci při zpracování náplně kmenů i s eventuální její úpravou
6. ČLS JEP předpokládá, že délka specializační přípravy (po absolvování základního kmene) bude obvykle 3 roky
7. Seznam 40 specializačních oborů lékařství doporučuje ČLS JEP zachovat, pouze jej rozšířit o obor soudní lékařství.
Doplňující body ČLS-JEP
1. Náplň každého základního kmene musí být zpracována jako konsensus všech navazujících specializačních oborů a musí být pro všechny navazující obory stejná
2. Odborná náplň kmene má být taková, aby bylo možno jej v plném rozsahu absolvovat na pracovišti okresního typu, tedy nejen na fakultních a krajských zařízeních (výjimku budou pravděpodobně představovat kardiochirurgie a neurochirurgie)
3. Absolvování základního kmene musí být ukončeno formalizovaným ověřením znalostí s vydáním osvědčení
4. Úspěšný absolvent specializační přípravy by měl získat titul ,,odborný lékař v ….“, obdobný titul by měl získat úspěšný absolvent certifikovaného kurzu (nástavbové specializace)
5. ČLS JEP doporučuje ponechat trvale možnost případného rozšiřování oborů tzv. certifikovaných kurzů a současně doporučuje přejmenovat je na nástavbové specializace.