Národní ekonomická rada vlády přišla se svými doporučeními pro zdravotnictví. Je to inspirativní čtení obsahující řadu dobrých, i když nijak oslnivě nových nápadů. Většina myšlenek, jež jsou v závěrečné zprávě zdravotnické skupiny NERVu obsaženy, už se ve veřejném prostoru v nějaké formě objevila.
Úhrn doporučení včetně žebříčku „Top 10 opatření“ však představuje ucelený soubor návrhů, jež by mohly české zdravotnictví posunout kupředu. Ovšem po zkušenostech s dosavadním úsilím vládní skupiny elitních ekonomů je třeba dodat: Pokud by vláda měla potřebu svým expertům pečlivě naslouchat.
Nadějné vyhlídky, nebo ticho po pěšině?
Jistou naději vyvolává fakt, že některá opatření, jež skupina ekonomů kolem Miroslava Zámečníka navrhuje, se již na ministerstvu zdravotnictví v nějaké formě chystají. To je případ sjednocení právního prostředí pro všechny zdravotní pojišťovny, generických preskripcí či posilování prvků eHealth. Také o zavedení plateb nemocnicím podle systému DRG se na ministerstvu několikrát mluvilo, i když v poslední době je kolem tohoto opatření, jež by nahradilo prapodivný systém paušálních plateb, spíše ticho.
Novinkou je naopak návrh NERVu zavést zvláštní programy pro chro
nicky nemocné a ulehčit jim tak kromě jiného i v platbách regulačních poplatků, jež v jejich případě mohou překročit sociálně únosnou mez.
Důraz NERVu na eHealth je jistě také chvályhodný, nicméně po zkušenostech s centrálním elektronickým úložištěm receptů, tedy projektem, který po milionových nákladech hned v zárodku radikálně okleštil Úřad pro ochranu osobních údajů, je na místě spíše zdrženlivost.
Elektronizace zdravotnictví je lákavou myšlenkou, jenže skloubit ji s platným právním řádem zjevně není žádná legrace. Zdravotnické údaje patří k nejcitlivějším a jakýkoli jejich dálkový přenos a umožnění dálkového přístupu představují velká rizika.
Depresivní práce
Hlavním úskalím nápadů expertní skupiny je však přístup, s nímž vláda k doporučením svého poradního orgánu až dosud přistupovala. Jistě se můžeme utěšovat tím, že u doporučení pro zdravotnictví se vláda zachová odlišně než třeba v případě penzijní reformy. Ale zkušenosti mluví jinak.
Připomeňme, že penzijní experti NERVu vládě doporučili financovat reformu důchodů kromě jiného sjednocením sazeb daně z přidané hodnoty na 19 procentech. Toto politicky, ale i ekonomicky nevděčné opatření mělo být podle představ NERVu kompenzováno snížením ceny práce o 5 procent. I tak by pořád vznikl polštář umožňující přechod na třípilířový důchodový systém s povinným opt-outem.
A jak se k doporučení nakonec postavila vláda? Opt-out bude nepovinný, takže kromě pár nadšenců nebude nikoho zajímat. DPH se přesto radikálně zvýší, i když nakonec asi ne na 19, nýbrž na 17,5 %. Inu, každá koruna se hodí a cena práce samozřejmě neklesne ani o fous.
Pokud vláda tímto způsobem přistoupí k navrženým opatřením pro zdravotnictví, nelze vůbec předvídat, co se z velmi gramotného návrhu NERVu vyvine. Zato se potvrdí, že není depresivnější práce než být členem expertního poradního orgánu vlády, která nechce naslouchat.