Opoziční ODS se hned v počátku volebního období opakovaně pokusila odvolat náměstka hejtmana pro oblast zdravotnictví Karla Konečného (KSČM). Vytýkala mu mimo jiné nekompetentnost. I po čtyřech letech je s jeho působením v čele resortu nespokojena. Podle předsedy klubu krajských zastupitelů ODS Ivana Týleho byla některá jeho rozhodnutí nesystémová.
„Zdravotnictví v Moravskoslezském kraji bude do budoucna velký problém. Byla odmítána komunikace s opozicí a některé věci byly prosazovány natvrdo silou,“ uvedl Týle, který za jeden z nejspornějších bodů považuje dlouhodobý pronájem zadlužené novojičínské nemocnice soukromé společnosti Agel, která tou dobou už v nemocnici provozovala část zdravotní péče.
Zdravotnické zařízení mělo v době pronájmu 270 milionů korun závazků po lhůtě splatnosti. Tento postup tehdy ostře kritizoval i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, protože rozhodnutí bylo v rozporu s programem strany.
„Je to skrytá forma privatizace,“ míní Týle. Opozice tehdy tvrdila, že kdyby kraj nemocnici prodal, mohl výnos z prodeje použít například k sanaci dluhů ostatních svých zdravotnických zařízení.
Konečný se však domnívá, že pronájem byl nejlepší možnou variantou, protože kraji zaručuje kontrolu nad rozsahem zdravotní péče. „Z nájemní smlouvy vyplývá povinnost, že jakoukoliv změnu v rozsah poskytované péče nelze provést bez souhlasu rady kraje,“ vysvětlil Konečný s tím, že oba koaliční partneři od počátku deklarovali, že nebudou privatizovat krajský majetek.
V oblasti zdravotnictví bude kraj muset dořešit také redukci nemocničních lůžek ve zdravotnických zařízeních, na jejíž definitivní podobě se už několik měsíců nemůže shodnout se zdravotními pojišťovnami. I v této oblasti měl kraj podle opozice k restrukturalizaci přistoupit dříve.
Podle Konečného už však v roce 2009 kraj připravil analýzu, která počítala s centralizací specializované péče v rámci sítě krajských veřejných nemocnic a omezením počtu lůžek. „Narazili jsme však na zásadní odpor starostů, z nichž řada byla právě z ODS,“ podotkl Konečný.
Sociální oblast se do nejkritičtější situace dostala v letošním roce. Organizace poskytující sociální služby se totiž kvůli výpadku financí z Evropského sociálního fondu ocitly ve vážné finanční situaci. Hrozilo zásadní omezení poskytované sociální péče, na níž chybělo asi 220 milionů korun.
Podle Týle kraj v této oblasti „zaspal“ a už na počátku volebního období měl rozhodnout o redukci sociálních služeb i o tom, jaký typ služeb bude podporován. Náměstek Svatomír Recman (KSČM) však ČTK řekl, že kraj stát na problém dlouhodobě upozorňoval a už dříve připravil i střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v letech 2010 až 2014.
Propad financí vložených ze strany státu do sociální oblasti je však podle Recmana značný a v porovnání s rokem 2007 se snížil o 50 procent. Krizi se nakonec podařilo zažehnat, když stát dodatečně uvolnil další peníze.
Za pozitivum naopak Týle označil zvyšování kvality služeb v sociální oblasti. Podle Recmana jen samotný kraj do humanizace svých pobytových zařízení investoval za poslední čtyři roky okolo půl miliardy korun, další stovky milionů korun na sociální projekty se podařilo získat z evropských fondů.