ČTK to sdělil mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl.
Více než 63.000 výjezdů, tedy zhruba 65 procent, se týkalo pacientů, kteří náhle onemocněli nebo se jejich onemocnění prudce zhoršilo. V 520 případech museli záchranáři tyto nemocné resuscitovat, další více než tisícovce lidí už pomoci nedokázali.
„Ve více než 3500 případech jsme byli voláni k nemocným s cévní mozkovou příhodou. S akutními koronárními obtížemi byly ošetřeny téměř 2000 pacientů. Mezi další důvody výjezdů k interním stavům patřily dechové obtíže, bolesti na hrudi, epileptické nebo astmatické záchvaty,“ uvedl Humpl.
Zhruba 19.500 pacientů, které moravskoslezští záchranáři ošetřovali, utrpělo nějaký úraz. „Většina jich byla spíše lehkých či středně těžkých a bezprostředně neohrožovaly život postiženého. Více než 300 zraněných však bylo ve vážném stavu, dalších 131 osob z této kategorie musely naše posádky resuscitovat,“ uvedl mluvčí. Celkem 127 lidí zemřelo ještě před příjezdem záchranářů, nebo se je posádkám přes veškerou snahu nepodařilo zachránit.
Záchranáři ošetřili také téměř 5000 nemocných s psychickými obtížemi. „V 702 případech jsme dále zasahovali u lidí, u nichž došlo k sebepoškozování nebo se pokusili o sebevraždu,“ uvedl Humpl.
Na tísňových linkách zdravotnické záchranné služby přijali operátoři loni 173.000 volání. Meziroční nárůst činí přibližně 3000 hovorů. Vrtulník má na svém kontě za rok 2015 celkem 547 misí a posádky přitom strávily v akci více než 740 hodin, což bylo o něco méně než v roce 2014.