Možnosti léčby věkem podmíněné makulární degenerace

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je nejčastější příčinou výrazného zhoršení zraku u lidí starších 65 let. Současná léčba vlhké formy VPMD s využitím intravitreálně aplikovaných blokátorů vaskulárního endotelového růstového faktoru umožňuje ve většině případů zastavit progresivní ztrátu zraku. Kauzální léčba suché formy zatím není známá. Podávání antioxidantů zpomaluje rozvoj onemocnění a snižuje riziko zvratu do prognosticky horší vlhké formy. Věkem podmíněná makulární degenerace sítnice je degenerativní onemocnění sítnice s maximem změn v její centrální části. Je nejčastější příčinou praktické slepoty populace starší 65 let ve vyspělých zemích. V 80 až 90 % je přítomna pomalu se rozvíjející „suchá“ atrofická forma VPMD a asi v 10 až 20 % se vyvine rychle progredující „vlhká“ exsudativní forma s neovaskulární choroidální membránou (CNV), která je v 80 až 90 % příčinou praktické slepoty (viz obr. 1, 2). Náhlý zvrat VPMD do vlhké formy během 5 let je popisován až ve 26 % případů. V přirozeném průběhu způsobuje exsudativní forma VPMD ztrátu 2,7 řádků (13,5 písmen) ETDRS (Early Treatment Diabetic Retinopathy Study) optotypů za rok a 4 řádků (20 písmen) za 2 roky. Onemocnění se manifestuje zpravidla nejprve jednostranně, druhé oko je postiženo po pěti letech trvání u 50 % pacientů, po deseti letech u každého nemocného. Rizikové faktory onemocnění Prevalence onemocnění stoupá s věkem, rozsáhlé epidemiologické studie dokumentují výskyt nemoci ve věku 52-64 let