Co je MRSA a kde se vzala?
MRSA je zkratka pro bakterii methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus, přičemž methicilin je antibiotikum používané k likvidaci stafylokoků. Jednoduše řečeno, MRSA je kmen bakterie, kterou většina lidí zná jako zlatého stafylokoka, jenž se v průběhu času stal odolným proti mnoha typům používaných antibiotik.
MRSA se poměrně běžně vyskytuje u velké části populace, a to konkrétně na kůži, v nosní dutině i krku, kde může způsobovat mírné kožní záněty. Zvláště problematická je však u nemocničních infekcí. Ohroženi jsou zejména pacienti s otevřenými ranami a oslabeným imunitním systémem, u kterých je mnohonásobně vyšší riziko infekce než u běžné populace. Zaměstnanci nemocnice, kteří nedodržují sanitární procedury, se pak velice snadno stávají přenašeči bakterie. Pokud se mikroorganismy dostanou například do ranky na kůži, může to vést až ke vzniku život ohrožujících infekcí.
Jaké jsou příznaky MRSA infekce?
V případě infekce MRSA záleží, jaká část těla byla napadena. Zatímco v případě kůže a měkkých tkání může nákaza způsobit vznik vředů či abscesů, což jsou ohraničené dutiny vyplněné zánětem. Samotná infekce se pak projevuje zarudnutím postiženého místa, jeho otokem, znecitlivěním či naopak bolestí a nahromaděním hnisu. Objevit se u pacientů může také vysoká teplota a celková slabost.
V momentě, kdy MRSA pronikne hlouběji do organismu či přímo do krve, může způsobit mnohonásobně závažnější stavy, které pacienta mohou ohrozit na životě. Mezi příznaky invazivní infekce patří:
- Tělesná teplota vyšší než 38 stupňů Celsia
- Zimnice
- Celková slabost a nevolnost
- Závratě
- Zmatenost
- Bolest svalů
- Bolest, otok a necitlivost postižené části těla
Důsledkem MRSA infekce pak může být například otrava krve neboli sepse, která může vést až k septickému šoku, který pacienta přímo ohrožuje na životě. Poměrně častá je i infekce močového traktu, která může postihnout jak ledviny, tak močové cesty. Nebezpečná je také infekční endokarditida, tedy zánět vnitřní výstelky srdce a srdečních chlopní. MRSA dále vyvolává:
- Zápal plic
- Bursitidu
- Zánět kloubů
- Zánět uvnitř kostí
Jak může dojít k přenosu MRSA?
Bakterie MRSA se zpravidla šíří prostřednictvím kožního kontaktu mezi nosiči. Sami přitom nemusejí pociťovat žádné potíže. Stejně tak se infekce může šířit používáním stejných ručníků, prostěradel, oblečení či obvazů. Bakterie je navíc schopná přežívat dlouhou dobu na předmětech, jako jsou kliky u dveří, umyvadla, podlahy nebo čistící prostředky.
Jak už zaznělo výše, největší riziko přenosu hrozí v nemocničních zařízeních, a to hned z několika důvodů:
- V nemocnici se během dne pohybuje velké množství lidí, což bakteriím vytváří lepší podmínky k šíření
- Pacienti bývají oslabeni vlastním onemocněním, což je činí náchylnějšími
- Pacienti mají otevřené rány, popáleniny, nitrožilní vstupy, které představují ideální prostředí pro množení bakterií
Hrozí vám nákaza?
Chystáte se do nemocnice, anebo se v ní už nacházíte a bojíte se možné nákazy? Zpozornět byste měli v momentě kdy:
- Je váš zdravotní stav vážný
- Máte otevřenou ránu, popáleninu či říznutí na kůži
- Máte zavedený katetr či nitrožilní vstup
- Trpíte dlouhodobým kožním onemocněním – například bércovým vředem, ekzémem či lupénkou
- V nedávné době jste prodělali operaci
- Často užíváte antibiotika
Co se týče jednotlivých oddělení, obecně platí, že nejvíce jsou ohroženi pacienti, kteří jsou hospitalizováni na jednotce intenzivní péče či na chirurgických odděleních.
Na druhou stranu, k tomu, abyste se infekcí nakazili, nemusíte nutně obývat nemocniční zařízení. Určité riziko (i když podstatně nižší) existuje i mimo ně, kdy se jedná o takzvané komunitní infekce. Ty jsou v porovnání s nemocničními méně závažné a ve většině případů postihují kůži. MRSA se zpravidla může vyskytnout v těchto prostorech:
- Na vojenské základně
- Ve vězení
- Na studentských kolejích
- V pečovatelských domech
Vyšší výskyt MRSA byl hlášen například u lidí, kteří provozují kontaktní sporty nebo u těch, kteří nedodržují osobní hygienu. Každé poškození kůže pak riziko nákazy samozřejmě ještě zvyšuje.
Vyšetření na přítomnost bakterie
Vyšetření na přítomnost MRSA se obvykle provádí u pacientů ještě před jejich přijetím do nemocnice. Testování se doporučuje hlavně u těch jedinců, kteří byli rezistentním zlatým stafylokokem kolonizovány už dříve. Stejně tak vyšetření podstupují pacienti, kteří jsou přijímáni na riziková pracoviště (onkologická, chirurgická).
Jak vyšetření probíhá? Jedná se o naprosto bezbolestný zákrok, kdy sestřička setře povrch kůže vatovým tamponem. Výtěr lze přitom provést z mnoha různých míst, například:
- Z nosní dutiny
- Krku
- Oblasti podpaží
- Tříselné krajiny
- Všech oblastí poškozené kůže
Léčba MRSA infekce
Pacienti, u kterých se zjistí přítomnost MRSA, musí zahájit léčbu antibiotiky. Záleží ale na rozsahu a místě postižení. Pokud se bakterie objeví například v nose, lze užívat lokální mast. V případě postižení kůže nebo měkkých tkání, například puchýřků či abscesů, může být problém řešen chirurgicky, a to rozříznutím a vypuštěním zánětlivého obsahu. Rozsáhlejší kožní infekce vyžadují užívání antibiotik ve formě tablet. Pokud se nákaza vyvine během pobytu v nemocnici, budou antibiotika podávána nitrožilní cestou.
Co se týče invazivních infekcí, které pacient získal v nemocnici, i v tomto případě se sahá po intravenózních antibiotikách anebo jejich kombinaci. Léčiva mu mohou být podávána i po dobu několika týdnů. Aby se zamezilo šíření mezi ostatní pacienty, je nutné nakažené jedince od ostatních izolovat.
Hygienická opatření při infekci MRSA
Pokud k nákaze infekcí již dojde, je nutné zabránit jejímu šíření. V nemocničním prostředí je tak nutné brát ohled na zvýšenou základní hygienu pacientů, návštěv i celého personálu. To spočívá hlavně v:
- Umývání rukou po každém použití toalety
- Mytí rukou bezprostředně před jídlem a po něm
- Používání sterilních zdravotnických pomůcek
- Omezení přímého kontaktu návštěv s nemocným pacientem
- Používání ochranných rukavic, obleků a dezinfekce při práci s nemocným
- Pečlivém úklidu nemocničního prostředí
- Zamezení zbytečnému pohybu nakažených pacientů mezi jednotlivými odděleními
