Tam před očima vyděšené úřednice vytáhl pistoli a střelil se do hlavy.
O pár dní později si všichni v Doulově dopise na rozloučenou přečetli, že doktorovu smrt zavinila „zločinecká organizace VZP“, jejíž kontroloři objevili v jeho šanonech statisíce korun naúčtované za péči, kterou nikdy nikomu neposkytl. O zmatcích v účtech vykazovaných zdejšími lékaři pojišťovnám se už dlouho vyprávějí celé ságy, a sebevražda doktora Doula přišla v přelomový čas.
Všeobecná zdravotní pojišťovna totiž slibuje, že neprůhledné účty, které nahrávají zmatkům i podvodům, už brzy otevře veřejné kontrole.
Doktor s velkým „D“
„Ještě jsem se z toho nevzpamatoval,“ kroutí v malé dílně svého domku nevěřícně hlavou urostlý starší muž a zlehka mu vlhnou oči. „Musím na něj stále myslet. Byl to doktor s velkým D, ochotný se pro nás rozkrájet. Lepšího už nikdy mít nebudeme.“
Podobně zlomený jako Josef Uhlíř, bývalý starosta tisícihlavé vísky Vacov, je dnes v malé šumavské obci bez nadsázky téměř každý. I když od pohřbu místního sedmapadesátiletého lékaře Bohumíra Doula uběhly už téměř tři týdny, na jeho hrobě se stále vrší nové květiny a hoří svíčky. Pro zdejší obyvatele byl tento lékař, vyhlášený svým vysokým pracovním nasazením, žijící legendou.
Šumavský příběh Bohumíra Doula se začal odvíjet zhruba před čtrnácti lety. V porevolučním nadšení se podobně jako spousta jeho kolegů rozhodl, že se vrhne do víru podnikání. O tom, že své plány rozjede právě v šumavském Vacově, nerozhodla úplná náhoda.
Bohumír Doul se kousek odsud narodil, a i když žil dlouhá léta v Praze (kde udělal kariéru jako lékař komunistického sportovního oddílu Rudá hvězda), na Šumavě trávil každou volnou chvíli. A když se k němu na začátku devadesátých let donesla zpráva, že roky přesluhující lékař ve Vacově definitivně odchází do důchodu, nemusel o své další budoucnosti dlouho přemýšlet. Ordinovat začal během pár týdnů a postupně do Vacova přestěhoval i svoji ženu a dvě děti.
Venkovská idyla ale měla i svou temnou linku. Doulovi se sice v práci dařilo, ale doma vládla napjatá atmosféra. Podle rodinných známých si Doulova žena na malé vesnici jen těžko zvykala. Rozkol prohluboval i lékařův nevázaný životní styl a autoritativní chování - jako bývalý voják byl zvyklý mít ve všem poslední slovo.
Stupňující se deprese, jimiž paní Doulová trpěla, vyústily po roce a půl do tragického konce: manželka oblíbeného lékaře spáchala sebevraždu.
„Pan doktor to hodně odsuzoval. Říkal, že nechápe, jak mu to mohla provést,“ vzpomíná na rodinnou tragédii Doulova dlouholetá spolupracovnice Drahomíra Jelínková a dodává: „Po nějaké době o tom ale přestal mluvit, uzavřel se do sebe a naplno se vrhl na podnikání. Stal se z něj workoholik.“
Platilo to doslova: lékař se i s dětmi nastěhoval do malého bytu nad svým zdravotním střediskem. Jeho pracovní doba byla impozantní: začínal v sedm ráno a končil v devět večer. Kdokoli mu v noci zavolal, mohl se spolehnout, že doktor Doul za pár minut zaklepe na jeho dveře. Místní s dojetím vzpomínají, jak v zimě cestou za pacienty neohroženě rozrážel svým trabantem šumavské přívaly sněhu.
Podnikání a „služba lidem“ doktora zkrátka úplně pohltily. Na začátku devadesátých let začínal v jedné ordinaci se dvěma zaměstnanci, ale před svou smrtí zaměstnával sedmadvacet lidí a jeho účetnictvím ročně proteklo pětadvacet milionů. Vedle dalších dvou ordinací mu na dvoře stálo třináct sanitek, staral se o prodejnu zdravotnických potřeb v Sušici a ještě budoval malou soukromou kliniku, na kterou si vzal pětimilionový úvěr.
Spanilá jízda se ale postupně zadrhávala. Začalo to na jaře roku 2005 - tehdy udělala Všeobecná zdravotní pojišťovna celorepublikovou hloubkovou razii a kontroloři zjistili, že Bohumír Doul podobně jako jeho několik dalších kolegů na Prachaticku vykazuje pojišťovně osminásobně vyšší náklady na zdravotní péči než jejich kolegové po celém Česku.
Podle svých vlastních papírů žádal Doul například proplacení práce za víc než dvacet čtyři hodin denně, fakturoval výkony, které nikdy neprovedl, nebo byl ve stejné době na dvou místech. Peníze, o které pojišťovnu připravil, vyčíslili její kontroloři na 660 tisíc korun.
A na základě trestního oznámení VZP kvůli podezření na podvod se Doulovým podnikáním začala zabývat kriminálka.
Smrt před přepážkou
Oslnivá kariéra oblíbeného praktického doktora se začala strmě propadat. „V posledních měsících před jeho smrtí tady začala vládnout hodně napjatá atmosféra,“ říká Doulova zdravotní sestra Jelínková. „Podnikání mu přerůstalo přes hlavu a on si to asi začínal uvědomovat. Musel si půjčovat na platy a sem tam se zmínil, že to možná neudrží.“
Nakonec měl dluh u pojišťovny, jeho draze nakoupené sanitky stály na dvoře, protože si pojišťovna jako partnera vybrala jinou firmu, a dusil ho úvěr na stavbu střediska. Vedle toho měl na krku riziko, že vyšetřování provalí ještě větší podvody, než našla VZP.
Problémy zavalený doktor se rozhodl pro rázný krok. Druhé červencové úterý si koupil v místní trafice dvě svíčky. Jednu zapálil hned odpoledne na hrobě svých rodičů a ženy. Celý následující den dopoledne pak ordinoval.
„Byl najednou takový klidný,“ vzpomíná sestra Jelínková. Většině pacientů předepsal o krabičku víc léků než běžně. Když k poledni doordinoval, sedl k psacímu stroji a vyplnil svůj vlastní úmrtní list. Poté zapálil ve svém bytě nad ordinací svíčku, položil ji do keramické nádoby, zamkl dveře a vyšel ven.
I když už roky brázdil zdejší silnice terénním audi, na svoji poslední jízdu si vybral auto, s kterým tady začínal: omláceného trabanta. Zhruba v půl třetí odpoledne vyrazil do prachatické pobočky VZP. Než do ní vstoupil, vytočil na svém mobilu dvě čísla. Obě patřila manželkám jeho nejlepších kamarádů.
S první si poklábosil o tom, jak se jí daří, a než se rozloučil, klidným hlasem pronesl, že je „všechno v háji“. Druhou ženu pak do telefonu poprosil, ať se postará o jeho mladou přítelkyni. Proč? To se prý dozví večer. Pak vstoupil do pobočky VZP a před očima úřednice, která s ním obvykle řešila jeho záležitosti, se střelil do hlavy. Bylo to na den přesně třináct let, co dobrovolně odešla ze světa jeho žena.
Časy se změní
„Jde o sebevraždu čistě bilanční,“ napsal Bohumír Doul do své veřejné závěti. „Ve skutečnosti je však vrahem zločinecká organizace VZP.“ Jisté je, že jeho účetní zmatky jsou jen další variantou dlouholetého problému zdejšího zdravotnictví.
Ví to přece každý: řada doktorů si vědomě nebo z nedbalosti účtuje u pojišťoven proplacení úkonů, které nikdy neudělali. Pojišťovny, především VZP, která je dominantním hráčem na trhu, tak podle odhadů ročně přicházejí o tři miliardy korun (podle některých odhadů až o šest).
Pojišťovny lékařské faktury až dosud (s výjimkou ojedinělých akcí, jakou byla například zmíněná celorepubliková razie) pořádně nekontrolovaly. Na místě přitom byla maximální obezřetnost. Konkrétně u VZP totiž doktory kontrolují její „revizní lékaři“.
Tito „kontroloři“ s těmi, které mají sledovat, zpravidla už od vysokých škol udržují kamarádské vztahy - v malé zemi to koneckonců ani jinak nejde. Tudíž je jen stěží mohou skutečně zkontrolovat. Spíše se vnucuje podezření, že z případných podvodů mohou sami profitovat. A naopak: pokud se jim někdo znelíbí, jsou schopni mu citelně znepříjemnit život.
Jak to bylo v případě doktora Doula, je obtížné zjistit. VZP detaily tají a jasné není ani to, kam došla policie (ta spis uzavřela s lékařovou smrtí a odmítá o něm poskytnout jakékoli informace).
Každopádně platí, že až do roku 2005, kdy VZP provedla hloubkovou kontrolu, nikdy u pana Doula nezjistila vážný problém. „Asi u nás měl někoho, kdo ho kryl,“ hodnotí situaci šéf VZP Pavel Horák. „Sami jsme to nevyšetřovali. Podali jsme trestní oznámení a já jsem vyměnil vedení pobočky, která měla Prachaticko na starosti.“
Na to, že pojišťovna není schopna vysvětlit detaily případu, v němž ji populární doktor před svou sebevraždou označuje za „vraha“, je jen jedna odpověď. Podobně jako je dlouhodobě známo, že někteří lékaři okrádají zdravotní pojišťovny, je už dlouhá léta znám i recept, jak tomu zabránit.
Stačilo by, aby pojišťovny každý rok posílaly pacientům jednoduchý seznam léčby, kterou na ně doktoři během sledovaného roku účtovali. Pacienti by porovnali tento seznam s realitou a mnozí z nich by se zcela jistě začali pídit po tom, jak to, že jim jejich doktor naúčtoval péči, kterou jim nikdy neposkytl.
Není přece nic snazšího než zvednout telefon a nahlásit nesrovnalosti na centrálu své pojišťovny. Ta by pak obratem mohla k podezřelému lékaři poslat kontrolu.
Vedle předpokladu, že by v systému zdravotního pojištění přibylo pár miliard, je ve hře i naděje, že jsme se mohli vyhnout demonstrativní sebevraždě doktora Doula - minimálně proto, že na jeho dluhy a problémy s účty by se přišlo mnohem dříve.
V minulých letech se v parlamentu objevily dva pokusy, jak VZP k zavedení průhledných účtů donutit, ale oba skončily krachem. Teď se začíná rýsovat radikální změna zevnitř. Výše zmíněný šéf nejmocnější pojišťovny Horák se před časem rozhodl, že VZP bude svým více než šesti milionům klientů každý rok posílat výpisy sama.
Pojišťovna by chtěla revoluční akci rozjet na jaře roku 2008. „Vyplatí se nám to,“ říká Horák. „Ušetříme peníze, a navíc lidi vtáhneme do hry. Tím, že dostanou informace, budou vyvolávat tlak, aby systém pracoval lépe,“ maluje budoucnost ředitel největší tuzemské zdravotní pojišťovny.
Ondřej Kundra, Pavel Černý
Respekt
