„Je to první krok k zajištění zdravotní péče,“ uvedl krajský radní pro oblast zdravotnictví Václav Šimánek (ČSSD). „Tento týden se pokusíme svolat primáře,“ řekl Právu Šimánek a dodal: „Budeme se snažit koordinovat péči, posílíme posádky záchranné služby. Na konci února by také měla začít sloužit help linka pro pacienty, aby věděli, kam se mohou obrátit.“
Memorandum podepsalo čtyřiadvacet subjektů: kromě fakultní a krajských nemocnic také šest soukromých nemocnic, záchranná služba a sedm zdravotních pojišťoven.
Ohrožená oddělení
V pondělí bylo ve hře 148 výpovědí, o pár méně než minulý týden. „Čtyři lékaři z klatovské interny ji stáhli,“ podotkl Šimánek. Celkem 74 lékařů má opustit krajské nemocnice, čtyři městskou nemocnici v Sušici a sedmdesát fakultní nemocnici v Plzni. Nejohroženější je chirurgie, ARO a gynekologie v Klatovech, chirurgie v Domažlicích i některá oddělení ve fakultní nemocnici - neonatologie, která slouží i pro Karlovarský kraj, a tamní porodnice.
„Všechno se dá řešit, ale tato dvě oddělení ne, snad jen ve spolupráci s Německem,“ konstatovala ředitelka fakultní nemocnice Jaroslava Kunová.
V řadě případů ale může plzeňský gigant menším nemocnicím pomoci. „Na minimálně prvních čtrnáct dní bychom omezili počet plánovaných zákroků. Přednost by měly pohotovosti. Samozřejmě za předpokladu, že nám pojišťovny nebudou krátit platby - pohotovosti totiž nakonec nemusejí být využité,“ podotkla Kunová.
Pomoc přislíbily i nemocnice za hranicemi kraje, ve Strakonicích a Hořovicích. „Budeme ale chtít konkretizovat přesuny financí,“ podotkl ředitel strakonické nemocnice Tomáš Fiala.
Povolávací dopis
Rebelující lékaře by mohlo krátkodobě do práce přivést vyhlášení krizového stavu ze strany vlády nebo krajů.
„Obdrželi by dopis, který je v podstatě povolá zpět do aktivní lékařské služby a budou si ji plnit po dobu třiceti dnů,“ vysvětlil Šimánek.
Nebyla by to ale laciná záležitost - stát nebo kraje by „povolancům“ v případech, že už mají místo jinde, musel refundovat ušlý zisk.