Další skutečností je, že již přes deset let se výdaje na zdravotnictví v zemích OECD zvyšují v průměru o čtyři procenta ročně. A tento trend bude pokračovat i v budoucnosti, protože náklady na zdravotnictví rostou rychleji než hrubý domácí produkt.
A jak zařídit, aby především naše zdravotnictví bylo zdravé a mohlo léčit ty, co zdraví nejsou a potřebují lékařskou péči? Nebo ty, co ještě nevědí, že ji budou jednou potřebovat?
Jedním z velkých problémů zdravotnictví je věčný spor mezi takzvanou lékařskou etikou a zdravotnickou ekonomikou. Pacient má mít nárok na nejlepší dostupnou zdravotní péči a v praxi to leckdy znamená také tu nejdražší. Proto je potřeba hledat cesty, jak efektivizovat procesy a získané finance reinvestovat tam, kde lékař potřebuje.
Obecných cest a řešení je mnoho, ale rychle aplikovatelných, bez negativních následků na status quo je už méně. Pro všechny strany nejvýhodnější je využití ICT technologií ve zdravotnictví. Ano, velmi skloňované eHealth, které postupně nabývá v praxi stále konkrétnějších rozměrů.
Pro představu, eHealth by měl přinést efektivní realokaci až pětiny nákladů hrazených ze zdravotního pojištění, přičemž tyto prostředky by se mohly věnovat na další zkvalitnění péče o pacienta. Také správná komunikace mezi lékařem a pacientem je důležitá.
Musíme si uvědomit, že lékařská péče se ve své podstatě, přestože se to nezdá, řídí stejnými zákony poptávky a nabídky jako jakýkoliv obchodní vztah. V moderním zdravotnictví již není pacient pouze pasivním prvkem, nýbrž se stává aktivním zákazníkem poptávajícím lékařskou službu. A také aktivním činitelem starajícím se o své zdraví a dbajícím o prevenci.
A toto je na nás všech. Protože, jak praví chytrá definice, co je vlastně zdraví: „Je to duševní a fyzická harmonie, ne pouze absence nemoci.“
Autor je ředitel společnosti IZIP, a. s.