Paraziti svědčí chlapcům
Že by byl pořádek v přírodě obrácen naruby oproti našim sebestředným představám? Lidé jsou možná jenom obětí jednoduchých parazitů, kteří je využívají jako nositele vlastního potomstva. Nasvědčují to výsledky práce českého parazitologa Jaroslava Flégra z UK. Starší výsledky z této dílny naznačují, že drobný prvok Toxoplasma gondii dokáže manipulovat chování větších organismů, například laboratorní zvířata nutí více riskovat. To patrně zvyšuje pravděpodobnost, že takového „hazardéra“ spíše sežere kočkovitá šelma, ve kterých (a jedině ve kterých) se Toxoplasma sexuálně množí. Ale to není vše: nová statistická studie z českých porodnic ukazuje, že prvoci ženu-hostitele vedou k tomu, aby měla nadprůměrný počet chlapců. Důvod není jasný, stejně jako vlastně není jasná míra, do jaké Toxoplasma a podobné organismy rozhodují o nás bez nás.
Toxoplasma se pohlavně rozmnožuje jen ve střevě kočkovitých šelem. V myším těle proniká do mozku a mění jeho funkce tak, aby hlodavec ztratil respekt z přirozeného nepřítele. Toxoplasma si tak výrazně posílí šance na „přestup“ do vytouženého hostitele. Lidé nakažení tímto parazitem mají pozměněnou psychiku podobně jako myši: mají sklon k riskantnějšímu chování, což zřejmě mělo naše předky nahánět do drápů velkých kočkovitých šelem.
Ale nejen to: tým českých biologů a lékařů vedený Jaroslavem Flegrem z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze vzbudil pozornost studií otištěnou předním přírodovědným časopisem Naturwissenchaften, ve které je poprvé prokázána schopnost toxoplasmy měnit poměr pohlaví narozených dětí.
V některých zemích nákaza toxoplasmou je poměrně vzácná, jinde jde o masově rozšířeného parazita. Postihuje jen 4,3% Korejců, ale plných 85 % Francouzů. V ČR „promořenost“ populace toxoplasmou pohybuje kolem 30 %. Nákaza většinou nemá vážné následky a mnoho lidí vůbec netuší, že parazitického prvoka hostí. Rizikové jsou především infekce pacientů s narušenou imunitní obranou a nákaza žen během těhotenství, při které se může prvok dostat přes placentu do plodu.
Toxoplasma gondii
…je drobný prvok, který žije dvojím životem. Bohatým sexuálním v kočkovitých šelmách a asexuálním v jiných teplokrevných živočiších. Třeba i v lidech, jimž způsobuje většinou jen velmi lehké onemocnění. Na různých místech Země se míra nákazy lidí těmito parazity liší mezi asi 20-70 procenty.
Jaroslav Flegr si povšiml, že ženy nakažené toxoplasmou mají prodloužené těhotenství. Když se tímto fenoménem zabýval, narazil na mnohem nápadnější jev. Infikované ženy rodí mnohem více synů než dcer. U zdravých matek je poměr pohlaví dcer a synů vyrovnaný. Na 100 narozených děvčat připadá 104 chlapců. Matky nakažené toxoplasmou přivádějí na svět na 100 dcer 150 synů. Ještě dramatičtější posun v poměru pohlaví potomků byl patrný u pacientek, které trpěly opravdu silnou infekcí. Ty rodily 260 synů na 100 dcer. Schopnost toxoplasmy měnit poměr pohlaví potomků se neomezuje jen na člověka. V rozhovoru pro internetové zpravodajství prestižního vědeckého časopisu Science Flegr prozradil, že experimenty na laboratorních potkanech skončily s obdobným výsledkem. I u zvířat posunula infekce toxoplasmou poměr v pohlaví potomků ve prospěch synů.
Přední britská parazitoložka Joanne Websterová, která v laboratořích londýnské Imperial Colege studuje nebojácnost potkanů navozenou toxoplasmovou infekcí, označila výsledky českých vědců za úžasné. „Jen mi není jasné, jakou výhodu by tím parazit získal,“ přiznává Websterová.
Jaroslav Flegr vidí možné vysvětlení tohoto jevu v potlačení imunitní obrany žen nakažených toxoplasmou. Imunitní systém matky za určitých okolností útočí na zárodek mužského pohlaví a je s to vyvolat potrat v raných fázích těhotenství. Utlumená imunitní obrana dovolí ohroženým mužským plodům dokončit vývoj.
Jaroslav Petr, Lidovky.cz
biolog