MRSA je problémem celosvětovým. Výskyt MRSA mezi izoláty Staphylococcus aureus od hospitalizovaných pacientů je nejvyšší v USA (zhruba 60 %) a v Japonsku (více než 70 %).Mezi zeměmi Evropy jsou ve výskytu MRSA značné rozdíly. V České republice (ČR) byl v letech 2000 - 2004 zaznamenán vzestupný trend výskytu MRSA (z necelých 4 % v roce 2000 na 9 % v roce 2004). Také se rychle zvyšuje počet nemocnic, kde byl zaznamenán výskyt invazivní infekce vyvolané MRSA (z 11 v roce 2000 na 33 v roce 2004). Základními nástroji užívanými proti šíření kmenů MRSA jsou aktivní mikrobiologická surveillance, hygiena rukou a izolační opatření. Aby se naše relativně dobrá epidemiologická situace nezhoršovala, je nutné urychleně reagovat zavedením adekvátních postupů pro mikrobiologický screening a izolaci pacientů. Šíření MRSA v rámci oddělení lze označit jako indikátor nedostatečně prováděné hygieny rukou. Pro edukační působení zkratky MRSA při praktickém použití jsem si dovolila v názvu sdělení použít jinou variantu výkladu zkratky -Mytí Rukou a Spotřeba Antibiotik. Selekční tlak antibiotik je neoddiskutovatelným faktem a již 150 let ví zdravotnická veřejnost, že mytí rukou (dnes při komplexním pohledu hygiena rukou zahrnující mytí i dezinfekci) je nákladově nejefektivnější opatření v prevenci nemocničních infekcí. A přesto se denně setkáváme s nedoceněním této pravdy a mnohdy i s přezíravým postojem. A přece -kontaminovaná ruka se dotýká a velmi snadno šíří kmeny MRSA v nemocničním prostředí.
Proto je nedílnou součástí izolačních opatření nejen důsledně prováděná hygiena rukou, ale i dezinfekce prostředí. Izolační opatření s sebou nesou zvýšení provozních nákladů. Jsou to náklady spojené s omezením provozu oddělení, náklady na spotřební zdravotnický materiál, náklady na mikrobiologická vyšetření. Aby takto vynaložené prostředky byly efektivně využity, je nutné nejen správně indikovat požadovaná vyšetření a racionálně přistupovat k izolaci pacientů, ale také zvolit správné přípravky pro dezinfekci. Tak jako při výběru antibiotika konzultuje ošetřující lékař mikrobiologa, stejně tak by měl personál při výběru dezinfekčních přípravků konzultovat nemocničního epidemiologa, který by měl mít k dispozici odborné materiály od výrobců dezinfekčních přípravků. Problematika rezistence bakteriálních kmenů nás před příchodem MRSA příliš netrápila. Ale ukazuje se, že tak jako objev antibiotik nezachránil lidstvo před všemi infekčními nemocemi, nemusí být všechny dezinfekční přípravky stejně účinné na multirezistentní kmeny. Dobrým řešením je vypracovat pro zdravotnické zařízení speciální část dezinfekčního programu, kde jsou uvedeny dezinfekční přípravky s deklarovanou účinností na MRSA. V naší nemocnici jsme v roce 2004 zachytili kmeny MRSA u 19 hospitalizovaných pacientů, v období leden - srpen 2005 to bylo již 27 pacientů. Stoupající počet pacientů odpovídá zhoršující se republikové epidemiologické situaci. Podrobnější analýza by byla nad rámec tohoto zamyšlení, které ale plně odráží naše praktické zkušenosti z každodenního boje proti šíření kmenů MRSA v nemocnici a edukační snahy na poli nemocniční hygieny.
O autorovi: MUDr. Dana Hedlová, Oddělení hygienického dohledu a BOZP, ÚVN, Praha (dana.hedlova@uvn.cz)