Ministerstvo zdravotnictví (MZ) proto podle něho chce připravit novelu, povinnost zřejmě přenese na výrobce. Lékárníci kritizují, že jim distributoři v rozporu se zákonem nedodávají léky. Povinnost distributorů se dostala do lékového zákona zhruba před rokem na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Ustanovení obsahuje i související část, podle níž výrobci musejí léky poskytnout po výzvě distribučním firmám jen v rozsahu jejich tržního podílu na trhu. To má výrobce chránit před neobvyklými objednávkami.
Adam uvedl, že legislativa neurčuje pravomoci, kdo má stanovit tržní podíl distributora a jak jej vypočítat, ani kdo povede případné správní řízení. „Znění zákona je nevymahatelné. Nedomyslely se konsekvence,“ podotkl ministr v odpovědi na dotazy Daniela Pawlase (KSČM), jenž poukazoval na případ pacientky, která má podle něho opakované problémy se sháněním konkrétního léku na vysoký tlak.
Ministerstvo zdravotnictví založilo podle Vojtěcha pracovní skupinu, která má navrhnout úpravu zákonné povinnosti tak, aby byla vymahatelná. Později na dotaz Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) ministr upřesnil, že úprava je ze čtyř pětin hotová a předložena by měla být do konce roku.
Přenesením povinnosti na výrobce se ministerstvo podle Vojtěcha inspirovalo na Slovensku. Bude podle něho lhostejné, zda producent dodá lékárně lék přímo, nebo prostřednictvím distributora. Ti v současné době podle lékárníků svou zákonnou povinnost ignorují a Státní ústav pro kontrolu léčiv povinnost nekontroluje.
V dopise ministerstvu, na který upozornil Zdravotnický deník, si lékárníci stěžují, že mezi farmaceutickými firmami a distributorskými společnostmi funguje kartel. Některé z firem jsou navíc přímo napojené na lékárenské řetězce, což podle majitelů lékáren řetězce zvýhodňuje. Někteří majitelé lékáren podle deníku poslali distributorům předžalobní výzvy.
V Česku je asi 2800 lékáren. Řetězce provozují přes pětinu z nich. Největší řetězec je Dr. Max s asi 420 lékárnami, druhý Benu má 214 lékáren.