„Umělé oplodnění je určitě tématem, o němž je třeba diskusi vést. Neznamená to, že ho chceme lidem znepřístupnit, ale musí se probrat, zda cena, za niž je prováděno, je adekvátní. Lidí s tímto problémem bude navíc čím dál více,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
Doplnil, že debata bude součástí nového modelu. V něm by si odborníci mezi sebou vyjasňovali nejrůznější témata, mimo jiné co je standardní léčba, co si zaslouží úhradu ze zdravotního pojištění a podobně. Ministerstvo by vše jen moderovalo.
Podobná situace jako u plomb
„Podobně jako o umělém oplodnění je třeba diskutovat třeba o plombách. Neříkám, že by změny měly probíhat nahoru, dolů. Jinak v případě umělého oplodnění dlouho zůstane model hrazení tří cyklů. Ani odborníci, ani pojišťovny v tom netlačí na změnu,“ podotkl Cikrt.
Právu to potvrdil i Jiří Dostál z Centra asistované reprodukce Fakultní nemocnice Olomouc. „Změna by neměla nastat. Je nežádoucí, byla by proti státnímu zájmu,“ uvedl.
Ročně se v Česku provede kolem devíti tisíc umělých oplodnění. Díky nim se u nás narodilo zhruba třicet tisíc dětí, první přišlo na svět před 26 lety v Brně.
Pojišťovny teď hradí ženám, jež mají problém s otěhotněním, tři cykly umělého mimotělního oplodnění (IVF).
Největší z nich, VZP, loni zaplatila 5631 umělých oplodnění, o 705 více než rok předtím. Jeden cyklus včetně léků ji stojí přibližně 60 tisíc korun.
„Zatímco každé přirozené těhotenství a porod odčerpá ze zdravotního pojištění do dvaceti tisíc korun, za řešení komplikovaného otěhotnění, těhotenství a následnou péči o nedonošené dítě zaplatí Všeobecná zdravotní pojišťovna často i více než jeden milión korun,“ sdělila Právu z VZP Jana Chloubová.
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) vykazuje každý rok proplacení více než tisíce IVF cyklů.
„Počet se od roku 2004 zvyšuje asi o deset procent ročně. Cena zákroku se jinak liší podle toho, zda je úspěšný napoprvé, nebo opakovaně. Protože každý výkon zahrnuje i úhradu poměrně nákladných léků, pohybuje se celková cena od padesáti tisíc do sto devadesáti tisíc korun,“ sdělil Právu generální ředitel OZP Ladislav Friedrich.
Neplodnost se zvyšuje
Statistiky uvádějí, že lékaře kvůli problémům s otěhotněním vyhledává každý desátý český pár. Bude jich přibývat, říká lékař Centra reprodukční medicíny Fakultní nemocnice Motol Martin Hrehorčák. „V Evropě roste za posledních deset až dvacet let počet neplodných párů a trend bude pokračovat,“ uvedl.
Dodal, že před patnácti lety byly v ČR příčinou neplodnosti především různé záněty či pohlavní nemoci, nyní je na vině z velké části posouvání věku prvorodiček. „Řada žen se snaží otěhotnět až ve věku 35 let. V tomto věku se však plodnost výrazně snižuje. Samozřejmě jsou na vině i další vlivy, klesá například plodnost u mužů,“ doplnil Hrehorčák.
Optimální věk pro otěhotnění je podle něj u ženy kolem 25 let, u mužů je šance zplodit potomka zachována přibližně do padesáti.
Dokladem toho, že s narůstajícím věkem se zvyšuje potřeba asistence při oplodnění, je i průměrný věk klientek center. V Motole pomáhají zejména těm mezi třiceti a čtyřiceti lety.
Lenka Hloušková, Kateřina Beránková, Právo