Na dotaz odpovídá JUDr. Klára Trnková.
Ustanovení § 111 zákoníku práce uvádí, že mzda zaměstnance nesmí být nižší než tzv. minimální mzda. Minimální mzda je absolutně nejnižší cena práce bez ohledu na její složitost, druh a kvalitu, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci.
Výše minimální mzdy se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a činí 8000 Kč za měsíc. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu, se sazba minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době. V daném případě týdenní pracovní doby 30 hodin tedy minimální mzda činí 6000 Kč za měsíc.
Nejnižší úroveň zaručené mzdy
V případě, že u Vašeho zaměstnavatele není mzda zaměstnanců sjednána kolektivní smlouvou, což je pravděpodobné, budou vedle minimální mzdy platit také nejnižší úrovně zaručené mzdy. Úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny nařízením vlády č. 567/2006 Sb. a jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací.
Pokud všeobecná sestra vykonává povolání pod odborným dohledem, má při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin nárok na zaručenou mzdu ve výši 10 800 Kč měsíčně. Při Vašem pracovním úvazku 30 hodin týdně bude tato zaručená mzda činit 8100 Kč měsíčně.
V případě, že všeobecná sestra vykonává povolání bez odborného dohledu, činí zaručená mzda při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin 12 000 Kč měsíčně. Při Vašem pracovním úvazku 30 hodin týdně bude zaručená mzda činit 9000 Kč měsíčně. Doba odborné praxe nemá na výši minimální či zaručené mzdy žádný vliv.
Nedosáhne-li Vaše mzda (a to bez mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli) příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout Vám doplatek ke mzdě ve výši tohoto rozdílu.