Hygienici situaci označují za největší epidemii žloutenky od počátku tisíciletí. Jižní Morava má skoro 1,2 milionu obyvatel.
Podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové to vypadá, že epidemie zatím nedosáhla vrcholu, přičemž podle zkušeností epidemiologů může trvat až rok. Hygienici se ale snaží dělat protiopatření, aby to tak nebylo, řekla dnes ČTK hygienička.
Připomněla, že zvýšený výskyt virové hepatitidy A zaznamenali čeští hygienici například v roce 2008, kdy byla potvrzena u více než 1600 lidí. Podle informací na webu Centra epidemiologie a epidemiologie se nemoc začala šířit podobně jako nyní mezi uživateli drog, tehdy ale v Praze a Středočeském kraji. V druhé polovině roku se už šířila v obecné populaci dospělých, naopak mezi drogově závislými infekce výrazně ubyla. V prvních pěti měsících roku 2008 bylo hlášeno 61 lidí se žloutenkou, v dalších měsících roku pak 1555 onemocnění.
Jihomoravští hygienici podle Gottvaldové současnou epidemii zvládají dobře. Provedli standardní protiepidemická opatření, očkováni byli pracovníci obou infektologických pracovišť a některých lůžkových zařízení. Spolupracují se školami, praktickými a dětskými lékaři. Ministerstvo zdravotnictví zaplatilo očkování 624 dospělých a 154 dětí. Vzhledem k tomu, že epidemie začala v komunitě uživatelů drog a bezdomovců, hygienici spolupracují také s kontaktními centry či armádou spásy.
V současné době je na jihu Moravy nejvíce nemocných ve věkové kategorii 20 až 44 let. „Nákaza však postihuje i ostatní věkové kategorie. Nejvíce případů je v Brně a okolí, kde je 80 procent nakažených,“ uvedla jihomoravská epidemioložka Ciupek.
Podle ní k šíření napomáhají letní aktivity spojené se špatnou hygienou rukou. Patří mezi ně cestování, tábory, festivaly a podobně. Žloutenka se šíří kontaktem. Virus vniká do těla ústy a vylučuje se stolicí. Hygienici proto upozorňují veřejnost, že je potřeba si umývat ruce mýdlem a teplou vodou po každé návštěvě toalety a před každým jídlem.
Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost a zežloutnutí očního bělma a kůže. Žloutence lze předejít očkováním.
Na epidemii zareagovalo Brno, které začalo očkovat sociální pracovníky magistrátu a část městské policie kvůli zvýšenému riziku přenosu nákazy při výkonu práce. Očkování se týká asi 600 lidí, město zároveň chystá očkování zhruba 300 lidí bez domova. Dopravní podnik města Brna používá k čištění vozidel MHD silnější dezinfekci.
Opatření chystá i krajský úřad, u vstupů do svých budov na Žerotínově náměstí i na Cejlu umístí stojany s dezinfekčními přípravky. Ty budou podle ředitelky úřadu Věry Vojáčkové k dispozici i uvnitř budovy.