Na desetitisíce odhadují odborníci počet žalob, kterým v budoucnosti bude muset čelit americká trojka ve farmaceutickém průmyslu, koncern Merck.
Ve chvíli, kdy porota texaského soudu dospěla k precedentnímu závěru, že lék proti bolesti Vioxx je odpovědný za smrt pacienta, bylo už podáno 4200 dalších žalob a jejich počet se může rozrůst až ke sto tisícům, napsal server forbes.com.
Procesy se zřejmě protáhnou na desetiletí, ovšem pro budoucnost firmy budou klíčové příští měsíce, kdy v září a v říjnu začnou soudy v New Jersey a v New Orleansu projednávat další dvě žaloby proti Mercku.
Ty jsou navíc podle expertů těžšího kalibru, než nyní rozhodnutá kauza týkající se úmrtí Roberta C. Ernsta. Na rozdíl od něj byli poškození postiženi přímo infarktem, riziko jehož vzniku při užívání Vioxxu bylo oficiálním důvodem ke stažení léku.
Koncern Merck je rozhodnutý se odvolat a každou další kauzu je odhodlaný řešit zvlášť u soudu. I když o mimosoudních vyrovnáních zatím nechce ani slyšet, odborníci předpovídají, že svou strategii bude muset pravděpodobně změnit.
Náklady na procesy a případná odškodnění se podle Richarda Evanse, analytika firmy Sanford C. Bernstein, mohou pohybovat v širokém rozmezí mezi několika až desítkami miliard dolarů, což z dlouhodobého hlediska firmu může fatálně poškodit. Mimosoudní vyrovnání nemají tak destruktivní vliv na veřejnost a cenu akcií, napsal server cbsnews.
Merck přitom není v podobných potížích sám, společnosti se však od konce devadesátých let, kdy propukla kauza koncernu Wyeth, příliš nepoučily, míní podle listu The New York Times profesor Jerry Avorn z Harvard Medical School.
V případě léků Podminin a Redux užívaných při dietě, které Wyeth musel stáhnout z prodeje už v roce 1997, se zatím celková suma vyrovnání vyšplhala až na 21 miliard dolarů.
Také německý Bayer musel v roce 2001 stáhnout lék Lipobay na snižování cholesterolu a na odškodném zatím vyplatil více než miliardu dolarů.
Problémy má i světová jednička, firma Pfizer, která v dubnu musela z trhu stáhnout lék Bextra a na Celebrex musí umístit výrazná varování o jeho vedlejších účincích.
Oba léky obsahují podobné účinné látky jako Vioxx. Řada dalších medikamentů je v současnosti zkoumána úřady v Evropě i ve Spojených státech a tlak na firmy, aby změnily své praktiky v reklamě a informování veřejnosti, sílí.
Jerry Avorn a další experti soudí, že právě kauza Vioxxu by mohla nastartovat změny především v agresívně vedených reklamních kampaních na léky, které se rozmohly na konci devadesátých let.
Některé společnosti už v mediálních kampaních přistoupily k otevřenějším informacím o rizicích spojených s užíváním jejich léků a další se zřejmě přidají.
Ethel Kratochvílová, Hospodářské noviny