„Spíše než o závislost jde o poruchu chování, která souvisí s vyšší mírou nezdrženlivosti, impulsivity a horší sebekontrolou,“ řekl ČTK přednosta pražské kliniky adiktologie profesor Michal Miovský. Obecně jde podle něj o problém s nezvládáním a zbytečným nadužíváním informačních technologií, postižení tráví na internetu čas na úkor jiných aktivit. Místo toho, aby šli mezi lidi a bavili se s nimi, upínají se k virtuální komunikaci.
Podle psychologa Jaroslava Vacka z téže kliniky by se snad mohlo o závislosti mluvit, pokud využívání sociálních sítí už vážněji zasahuje do běžného fungování. Člověk přichází o zájmy, důležité vztahy, někdy i o práci. Hranice rizika je mezi čtyřmi až osmi hodinami denně, do toho nespadá čas strávený na internetu prací a studiem. „Problém nastává, když virtuální kontakty vyplní člověku i volný čas, rizikové je to pro děti, dospívající a lidi, kteří zrovna prožívají těžké životní období,“ uvedl.
K virtuálním světu se podle Miovského častěji uchylují lidé zvýšeně úzkostní a trpící sociální fobií, mají problém s komunikací či se vztahy. Facebook jim umožní mít tisíce „přátel“, se kterými se sice nikdy nesetkají, ale svěří jim i skryté myšlenky a hledají u nich oporu. Jak toto očekávání může být mylné, potvrzuje případ třináctileté dívky, která před týdnem skočila v Praze pod vlak. Na Facebooku nechala vzkaz, nikdo z jejích „přátel“ z něj nepoznal, že volá o pomoc, a tak jí nikdo nepomohl.
Závislost na sociálních sítích je projevem jiného problému. Člověk se uchyluje do virtuálního světa proto, že v tom reálném není spokojen. Terapie se proto musí soustředit na řešení původního problému, ne jen na vysedávání u počítače. Pomohou psychologové, psychiatři a adiktologové.
Testem na si lidé mohou ověřit, zda jsou touto závislostí ohroženi. Riziko je vysoké, pokud se připojují k internetu hned po probuzení, bez internetu jsou podráždění a omezují kvůli surfování po internetu jiné své aktivity.
Zahraniční testy vidí jako rizikové, když člověk kontroluje svůj profil na Facebooku dvacetkrát za den a má sebevražedné myšlenky, pokud nikdo během 12 hodin neokomentuje jeho příspěvek na blogu. Varující je, když má na sociálních sítích víc kamarádů než těch reálných a ráno se zaloguje na Faceboook dříve, než si vyčistí zuby.
Jak přemoci závislost na internetu radí psychiatr Karel Nešpor z bohnické nemocnice. Nejlepší podle něj je počítače se zbavit a najít si zaměstnání bez počítačů, což ale dokáže nebo může reálně málokdo. Je tedy dobré udělat si alespoň seznam nepříjemností kvůli internetu a dát ho k počítači. Člověk tak má stále na očích připomínku, že kvůli času na sociálních sítích se mu zhoršily vztahy, bolí ho oči, nemůže spát.
Důležité také je naučit se rozpoznat tzv. spouštěče a vyhýbat se jim - mohou to být internetové hry, nakupování, porno či tlachání. Nešpor radí pracovat bez připojení k internetu, po skončení práce vypnout počítač. Doporučuje naordinovat si „počítačový půst“ na pár hodin, nebo i na celý týden, cvičit, vyhnout se alkoholu a drogám, které sebeovládání zhoršují.