Oznamovat odchod původní pojišťovně není třeba, pojišťovny si mezi sebou informace předají.
Změnu pojišťovny musejí nahlásit zaměstnanci svému zaměstnavateli, a to do osmi dní od její platnosti, tedy do 8. ledna 2016. Do tohoto data také všichni, kteří přecházejí, musejí vrátit průkaz původní pojišťovně. Nový průkaz jim přijde poštou.
Změna pojišťovny je možná jednou za rok, oznámit se musí půl roku předem. Na projednání v Senátu čeká novela schválená Sněmovnou, která umožní přestup dvakrát do roka.
V Česku je nyní sedm zdravotních pojišťoven. V počátcích pojišťovenského systému v roce 1993 existovala jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), bylo u ní všech deset milionů občanů. Se vznikem zaměstnaneckých pojišťoven postupně klesl podíl VZP na necelých šest milionů pojištěnců.
„V přestupním červnovém termínu před dvěma lety odešlo od VZP 97.000 lidí, v loňském přestupním termínu kolem 30.000 a letos by se nám líbilo, kdyby se trend odchodů zcela zastavil,“ řekl ČTK mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Zdravotní pojišťovny využívají k náborům vlastní reklamní akce, některé ale také externí náboráře. Některé externí nábory spojené s nekalými praktikami byly v posledních letech problémem. Náboráři lidem tvrdili, že jejich pojišťovna končí, omezuje smlouvy s lékaři, neplatí za léčení nebo ruší preventivní programy. Přetahování pojištěnců za pomoci externích náborářů má zakázat transparenční novela, která má umožnit i změnu pojišťovny dvakrát do roka.
Podle průzkumu Oborové zdravotní pojišťovny z roku 2013 je pro klienty nejdůležitějším kritériem při výběru pojišťovny síť zdravotnických zařízení, se kterými má smlouvu. Při rozhodování dají lidé nejvíc na radu rodiny a lékařů. Dokud ještě mohly pojišťovny poskytovat benefity, jako byly příspěvky na cyklistické přilby či vitamíny, ovlivňovalo to volbu pojištěnců, nyní je pro ně podle průzkumu důležité spíše to, zda hospodaří pojišťovna vyrovnaně a jak širokou hradí prevenci.