NEW YORK - Podle vědců má tento způsob léčby „obrovský potenciál“.
U nemocných Alzheimerovou chorobou se v mozku ukládá protein amyloid beta (Ab). Ten může vést podle amerických vědců ke vzniku smotků dalšího proteinu tau, který ničí mozkové buňky zevnitř.
Vědci použili ke své studii geneticky modifikované myši s lidskými geny. Do hippokampu myší, což je část mozku související s učením a pamětí, vpravili protilátky proti amyloidu beta. Zjistili, že za tři dny plak zmizel. Protein tau zmizel dva dny poté, co byl zničen plak.
Při třetím zkoumání myší 30 dní po zahájení léčby zjistili, že plak se začal znovu tvořit, ale protein tau ne, což znamená, že se objevil v pozdějším stadiu procesu, než se vytvořil amyloidní plak.
Aby si to ověřili, podali vědci myším lék, který zablokoval enzymovou reakci, jež je klíčová pro produkci Ab proteinu. Ukázalo se, že zmizel i protein tau.
Výzkumníci v čele s doktorem Frankem La FerLou v studii uveřejněné v časopise Nature uvádějí, že jejich výsledky „ukazují, že imunizace může být užitečná pro odstranění příznaků Alzheimerovy nemoci za předpokladu, že se zasáhne v časném stadiu choroby“.
Profesor Clive Ballard, ředitel výzkumu v britské Alzheimerově společnosti, považuje americkou studii za jedinečnou a velmi podnětnou, protože je to první studie, která používá tento způsob terapie u geneticky modifikovaných myší s příznaky Alzheimerovy choroby.
„Tento způsob očkování, kdy se navíc odstraňují z mozku amyloidy, může pomoci jako prevence vývoje neurofibrilárních smotků, které poškozují mozkové synapse,“ řekl.
Další výzkum, kdy se očkováním jen ničily amyloidy beta, byl zastaven poté, co se u řady pacientů vyvinul zánět mozku a mozkových blan, píše zpravodajský server BBC.
Američtí vědci nyní zkoumají, kdy je nejefektivnější tato kombinovaná terapie, při níž je jedna léčba zaměřena na likvidaci plaků a další na neurofibrilárních smotků.
ČTK