„V případě nadbytečného příjmu soli dochází ke zvýšenému vylučování sodíku močí, tím ke zvýšeným ztrátám vápníku močí. Nadměrné solení tak zvyšuje i riziko osteoporózy. To je důležité zejména v dětství a dospívání, protože v tomto období se vytváří maximum kostní hmoty, ze které pak lidé čerpají ve stáří,“ sdělil ČTK endokrinolog a obezitolog Petr Hlavatý.
Uvedl, že nadbytečný příjem soli nejen zvyšuje krevní tlak, který stojí v pozadí nemocí srdce a cév. Sůl také zlepšuje chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou. Vysoký příjem soli zbytečně zatěžuje ledviny, zvyšuje riziko rakoviny a přispívá k nevhodným stravovacím návykům.
„Hodně slané potraviny, jako jsou chipsy, uzeniny a sýry, bývají chuťově výrazné, tučné, určené k rychlé konzumaci a přejídání,“ varoval lékař. Obecně problém je podle něj ten, že kdo jí hodně slaných jídel, má i větší chuť na slazené nápoje. „Bohužel to platí i v případě dětí a mladých lidí, pro které je již tradičním spojením kombinace chipsů a coly,“ dodal.
Až 80 procent celkového denního příjmu tvoří skrytá sůl v potravinách. To znamená, že nestačí přestat solit doma, ale také sledovat obsah soli v kupovaných potravinách a nápojích. Polovinu dospělých při nákupu potravin ale nezajímá množství soli a více než třetina ji ve své stravě neomezuje.
Odborníci z iniciativy Vím, co jím a piju radí na talíři už nedosolovat a raději ani nemít na stole slánku. Schůdné je snižovat množství soli postupně - omezení dávky o 20 až 25 procent není podle nich chuťově rozpoznatelné. Jídlo je možné místo solí ochutit bylinkami, kořením či česnekem. Výhodné je jíst více zeleniny a ovoce - draslík v nich obsažený vyrovnává do určité míry nepříznivý vliv na krevní tlak způsobený vysokým příjmem soli. Kdo chce vědět, kolik soli opravdu v jídle má, měl by vařit doma z čerstvých surovin a hlídat si solení. Při nákupu pak číst informace na obalech a sledovat obsah soli v potravinách.