Náhrada výdělku představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a příjmem po zranění či nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda.
Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou pojišťoven - České pojišťovny a Kooperativy. Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňska činila 11.000 korun, letos 12.200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje. Kooperativa bere v potaz minimální mzdu, která byla v době, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak každý rok nemění. Nově se bude náhrada nezaměstnaným počítat ze zákona z minimální mzdy, která se platila v den jejich zařazení do evidence úřadu práce.
Předloha po sněmovních úpravách řeší také situaci nezaměstnaných lidí s náhradou výdělku, kteří si najdou práci a po čase ji ztratí. Při stanovování náhrady se bude vycházet z původní výše minimální mzdy, nikoli z aktuální, jež by mohla být vyšší, čímž by náhrada klesla.
Předlohu v Senátu uvedl vicepremiér a ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). „Není úplně standardní, aby bod neuváděl příslušný ministr,“ podotkl. Ministra práce a sociálních věcí po demisi Petra Krčála (ČSSD), který ji podal kvůli podezření z opisování v bakalářské práci, Česko nyní nemá. Jeho nástupkyni Janu Maláčovou (oba ČSSD) by mohl prezident Miloš Zeman jmenovat podle Hamáčka příští týden.