Lidé to ale nevědí a jen velmi zřídka této možnosti využívají.
„To je špatně. Pojišťovny nasmlouvávají pro své klienty s lékaři zdravotní péči. Proto když pacient nemůže lékaře sehnat, jediný, kdo mu může pomoci, je jeho zdravotní pojišťovna,“ soudí Julínek.
Dodává, že někdy si pacienti stěžují u zdravotních radů krajů, obracejí se i na ministerstvo a žádají pomoc při sehnání lékaře, ale nejodpovědnější k tomu je skutečně a pouze zdravotní pojišťovna. „Málo si tuto svoji povinnost uvědomují, ale mají ji,“ říká Julínek.
Může odmítnout
Zdravotní pojišťovny skutečně svým klientům občas lékaře seženou. Sám prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kotera, který je zároveň ředitelem zdravotní pojišťovny Metal Alianze, ale tvrdí, že nikde v zákoně není hranice, že ordinace je přeplněna a lékař už tedy nemůže pacienta do trvalé péče přijmout. Přesto to lékaři dělají.
„Pokud praktický lékař řekne, že dva tisíce registrovaných pacientů je pro něj strop a víc z časových důvodů nezvládne, nikdo mu nemůže nařídit, že má vzít další,“ říká Kotera.
Může se tedy stát, že pokud vás praktický lékař v okruhu vašeho bydliště odmítne, pojišťovna vám sežene takového lékaře, který ještě volnou kapacitu má, ale je dále od vašeho bydliště.
Pokud jde o akutní případ, pak musíte být ošetřeni vždy, lékař pomoc odmítnout nesmí a zdravotní pojišťovna mu ji zpětně proplatí.
Možná i 90 Kč u praktika
Praktičtí lékaři už teď ale přišli s návrhem, aby pacient platil 90 korun, pokud půjde k lékaři, u něhož není registrován. Tento poplatek už se platí i u zubaře, pokud u něj registrováni nejste. Jak to dopadne s praktiky, zatím jasné není a ministerstvo se tím chce zabývat v polovině roku, kdy hodlá udělat korekce v zákoně, podle něhož platíme poplatky u lékaře.
Václav Pergl, Právo