Lékaři měli mladému Filipovi z Košic po těžkém úrazu pomoci, místo toho jej ale nakazili virem HIV. Slovenskem otřásá první potvrzený případ, kdy se pacient smrtelným virem nakazil při krevní transfuzi.
Informaci přinesla slovenská televize Markíza. Ta tvrdí, že má k dispozici výsledky testů, které dokazují, že se mladík nakazil přímo v nemocnici. Televize uvedla, že v roce 2007 tehdy sedmnáctiletý Filip po úrazu absolvoval sérii operací, přičemž podstoupil i několik transfuzí krve.
Přestože se lékařům povedlo zachránit pacientovi život, o několik měsíců později u něj zjistili nákazu virem HIV.
„Jsem velmi vděčný doktorům, že mě zachránili, ale dali mi další ránu, se kterou musím žít,“ říká Filip.
Oni jeho matka jsou přitom přesvědčeni, že jinak než při operaci se smrtelným virem nakazit nemohl. Poté, co lékaři zjistili nákazu, testovali znovu všechny dárce, jejichž krev použili. Všechny testy byly negativní, až na jeden.
„Je velká pravděpodobnost, že to způsobila právě tato transfuze. Ale stoprocentní důkaz zatím nemáme,“ řekl transfuzní odborník ministerstva zdravotnictví Miroslav Peprný. Původní vzorek z roku 2007 už totiž neexistuje. Bude tedy prakticky nemožné dokázat, že dárce byl virem nakažený už v této době.
Výsledky testů podle televize Markíza potvrzují, že vzorky příjemce a dárce vykazují vysoký stupeň příbuznosti.
Virus však zatím stále mutuje, proto neexistuje stoprocentní shoda. Advokát Juraj Kula však stanici řekl, že jde pouze o medicínský výraz. V praxi jde podle něj o stoprocentní důkaz o přenosu viru. Univerzitní nemocnice L. Pasteura v Košicích však odmítá připustit, že by pochybila.
„Krevní preparáty nám poskytla Národní transfuzní služba, která provedla jejich odběr, předtransfuzní vyšetření i vyšetření dárců,“ řekla mluvčí nemocnice Jaroslava Oravcová s tím, že jde o standardní postup.
Pracovníci Národní transfuzní služby (NTS) přitom připouštějí, že jejich přístroje virus v počátečním stadiu zachytit nemusejí. „To riziko tu je vždycky. K přenosu HIV dojde zhruba v jednom případu z pěti set tisíc,“ říká vedoucí lékařka NTS Klára Svietková.
Podle ní tak záleží především na svědomí samotných dárců, zda pravdivě vyplní dotazník, který jim lékaři před odběrem dávájí.
„Na to musí ve výsledku spoléhat každá transfuzní služba. Ani sám dárce přece neví, zda jeho krev nedostane někdo z jeho rodiny,“ uzavírá Svietková.