DĚKAN 1. LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE PROFESOR TOMÁŠ ZIMA:
Ačkoli „zdravotnická“ skupina vede stále koaliční jednání o společném programu, lze očekávat dokončení reformy z dílny exministra ODS Julínka. Co o ní soudíte?
Samozřejmě před čtyřmi lety zde bylo určité očekávání reformních změn, které skončily u kontroverzních poplatků, kdy spoluúčast pacientů v Evropě se řeší trochu jinak než házením jednoho eura do „parkovacího automatu“. V tuto chvíli nevím, co by se mělo dokončovat, protože zákonů a návrhů bylo málo. Uvidíme, jakým směrem koaliční jednání povedou, protože program ODS se přece jen určitým způsobem modifikoval, naposledy na brněnském sněmu před volbami. Může dojít k tomu, že lidé budou mít možnost se u některých služeb připojišťovat. Umím si třeba představit připojištění na nějaký typ zubní protetiky, či jiné péče, což ale musí samozřejmě pojišťovny také nabízet.
Na čem se už trojkoalice shodla, je zavedení školného s odloženou splátkou.
Trochu se obávám, aby se na úkor školného neškrtalo v jiných zdrojích, které ze státu putují na veřejné vysoké školy. Jinak řečeno: aby se někde neubralo a školným se tam nepřidalo. Pokud budou tyto platby pro fakulty příspěvkem nebo penězi navíc, mohou se pak promítnout do lepšího vybavení, úpravy mezd, možné úpravy stipendií.
Jak vysoké školné by měli platit medici?
Co se týká medicíny, o studium je zájem. Podle shody v trojkoalici by mělo být školné v maximální výši 20 tisíc korun za akademický rok. My budeme pravděpodobně diferencovat mezi obory na fakultě, kde se výše plateb bude pohybovat v mezích, které umožní zákon nebo případná vyhláška. Docela by mě ale zajímalo, jaké budou vlastní náklady na školné. To znamená, kolik bude stát správa těchto peněz, vybírání poplatků a podobně. Jde o to, aby na konci větší část školného nestála právě obsluha této částky.
Skrývají v sobě platby i další „čertíky“?
Rovněž je třeba zabránit, aby se staly limitujícím faktorem pro nadané studenty ze sociálně slabších vrstev. Stejně tak si vezměte, že dokončíte školu, nastoupíte třeba s platem 20 tisíc korun, máte splácet školné, někde chcete bydlet, což s sebou nese hypotéku, třetí věc je, že byste si měli začít spořit na důchod, zakládáte rodinu. Takovému člověku na počátku kariéry nezbývá mnoho prostředků. Přitom když se hledí na některé mechanismy nebo nástroje školného v jiných zemích, zapomíná se, že v Česku jsou životní náklady srovnatelné s Evropou - tedy ceny za oblečení, potraviny, výše nájmů -, ale že platy jaksi stále za Evropou velmi pokulhávají. Takže možnost něco splácet je v takovém případě někde úplně jinde.
Vrátíme-li se ke zdravotnictví, lékaři se bouří kvůli platovému ohodnocení. Hrozí odchodem do zahraničí nebo hromadnou výpovědí.
Iniciativa hromadných výpovědí je akce, která má na podhodnocení upozornit. Jde o významné upozornění na problém, o varování, o určitý nátlak, aby se tímto problémem odpovědní lidé začali zabývat. Lékařů je nedostatek. Jsou volná místa a nabídka převyšuje poptávku. Mimo jiné je to ukázka klasického tržního kapitalistického principu, co je nedostatkové, je dražší. Je třeba říci, že lékaři nemají adekvátní plat, zejména v nemocnicích, srovnatelný s Evropou, a tak oprávněně využívají této situace.
Do ciziny odchází i řada absolventů fakulty, již řídíte. To vás na druhou stranu přece musí těšit, že tam bez problémů naleznou uplatnění. Svědčí to o kvalitě školy.
Nástupní mzda mladých lékařů se pohybuje ve státních zařízeních podle tabulek v rozmezí od 15 do 17 tisíc, což je plat sekretářky v Praze. Je si třeba znovu uvědomit, že nedostatek lékařů je i v jiných zemích, že absolventi odcházejí do zahraničí v posledních letech více než v minulosti a že se tam nástupní plat pohybuje v přepočtu kolem 70 tisíc korun. Ještě jednou dodávám: podíváme-li se na náklady zdravotnické techniky, ceny léků, energií, tak v Česku jsou částky s Evropou srovnatelné, jen v těch platech jaksi ne. Mladá generace je sebevědomá, ví, že se dá žít i jinde než u nás. Na jednu stranu mě jako děkana fakulty těší, že náš absolvent se bez problému uplatní ve Francii, Švédsku, Anglii, Spojených státech, v Německu. Na druhou stranu jako občana České republiky mě mrzí, že investice, kterou náš stát vkládá do vzdělání, je zhodnocována v jiných zemích.
Mladí lékaři jsou naštvaní i kvůli sporné vyhlášce, upravující přípravu k atestaci. Třeba oftalmologové, dermatovenerologové či neurologové musí trávit dva roky na chirurgii či interně na úkor přípravy ve svém oboru. Ministerstvo slíbilo změnu do voleb, ale kde nic tu nic.
Musím říct, že to, co bylo slíbeno ze strany ministerstva zdravotnictví ohledně úpravy této vyhlášky, týkající se zdravotnických specializací, je naplňováno. Proces jednání trval o něco déle, ale v tuto chvíli je vyhláška připravena. Rozšiřuje počet základních kmenů o vyjmenované obory a další a upravuje problematiku specializačního vzdělávání.
Jiné ministerstvo, školství, oznámilo, že vysokým školám sníží od října dotace na studenty, protože na ně nastupuje už 60 procent populačního ročníku. Například na magisterské studium dostanou VŠ jen 90 procent letošní částky. Co tomu říkáte?
Faktem je, že počet vysokých škol v posledních letech a počet studentů na nich významně stoupal, neboť školy jsou financovány podle počtu studentů a ke kritériím kvality se začíná přihlížet teprve v poslední době. Ale sdělit informaci o snížení prostředků teď, kdy už na řadě škol skončilo přijímací řízení, je naprosto pozdě. Každý přece ví, že počty studentů, které fakulta přijme, se schvalují a plánují dopředu. Ministerstvo školství by mělo také říct, v jakých segmentech se bude snižovat počet studentů. V technických a lékařských vědách, kde je v Česku vyšší poptávka než nabídka? Nebo v humanitních vědách? Prostě stát by měl přesně říci, jakou “ státní zakázku“ si od vysokých škol objednává a v těchto mantinelech postupovat.