SUMMARY
Whereas linen and clothes are bought once a year its maintenance (collection of soiled linen, washing, ironing and distribution) has to be dealt with every day. The washing department is expected to send the linen white and without stains. The problem is that the more the fabric is the shorter is its life. There are also some solutions that leave behind stains that cannot be washed away. Larger hospital produces several tons of clothes and linen daily. The cost for the whole republic can reach up to millions crowns a day.
V ekonomice údržby prádla jsou náklady na praní nejvíce závislé na technologickém vybavení prádelny, využití instalovaných strojních kapacit, vhodnosti zpracovávaného prádla pro průmyslovou údržbu a samozřejmě ceně vstupů. Hlavním kritériem při rozhodování, jakým způsobem zdravotnické zařízení zajistí údržbu prádla, pak je cena. Porovnání ceny za kilogram vypraného prádla nabízené komerční prádelnou a předpokládané ceny praní ve vlastní prádelně bývá hlavním kritériem pro rozhodnutí kde prát, popřípadě zda investovat do modernizace či výstavby nemocniční prádelny.
Pro prádelny ve zdravotnických zařízeních je na místě termín „předpokládaná cena praní“, protože značná část prádelen ve zdravotnických zařízeních nedokáže stanovit řadu nákladových položek, např. spotřebu páry, vody, poměrnou část ostatních nákladů atd. Odhadovaná cena pak bývá často nižší, než jsou reálné náklady prádelny.
Spotřeba energií a médií je výrazně závislá na strojním vybavení prádelny. V prádelně vybavené moderními pracími linkami, sušicími a žehlicími stroji lze dosáhnout výrazných úspor ve spotřebě vody a páry. Při porovnání s běžně vybavenou prádelnou v ČR může jít o úspory až 60 %. Rozhodující část nákladů tvoří náklady na pracovní sílu a odpisy strojního zařízení. Odpisy vyjadřují opotřebení strojů a jsou to finanční prostředky, které musí mít prádelna k dispozici, aby mohla po ukončení životnosti obnovit svoje zařízení.
Když je nemá, tak soukromá prádelna zkrachuje a zdravotnická požádá o účelovou dotaci, a zaplatíme to my všichni ze svých daní. Mezi oběma nákladovými položkami existuje jednoznačná souvislost – práci musí udělat buď stroje, nebo lidé. Rozdíl mezi nimi je v tom, že při určité instalované kapacitě strojů se nezvyšují náklady při praní většího množství prádla, kdežto lidí je potřeba víc. Pro měření tohoto vztahu se používá pojem produktivita práce.
Produktivitu práce v prádelnách dotazovaných zdravotnických zařízení zachycuje graf 1. Vypočtená průměrná produktivita 8,7 kg na pracovníka za hodinu ostře kontrastuje s více než dvojnásobnou produktivitou předních tuzemských komerčních prádelen a činí jen asi 25 % minimální produktivity prádelen v EU. U špičkových prádelen v EU se uvádí produktivita 70 kg na pracovníka za hodinu! Vysoké produktivity a navíc úspor médií a energie lze dosáhnout jen ve vysokokapacitních, investičně náročných moderních provozech.
Takto zařízené prádelny je pak nutné využívat alespoň ve dvou směnách. Z průzkumu ale vyplývá, že zdravotnické prádelny jsou v 90 % případů v provozu jen v jedné směně. Když jsou v moderní prádelně počítány odpisy asi 4 Kč na kilogram vypraného prádla, při zařazení druhé směny se zvýší výkon dvojnásobně a odpisy klesnou na polovinu. Spotřeba energií a médií je také výrazně závislá na strojním vybavení prádelny. V prádelně vybavené moderními pracími linkami a sušicími a žehlicími stroji lze dosáhnout výrazných úspor ve spotřebě vody a páry. Při porovnání s běžně vybavenou prádelnou v ČR může jít o úspory až 60 %. Prvořadou snahou by tedy mělo být vyšší využití stávajících instalovaných kapacit prádelen. Prádelna, která nepere na dvě směny, je drahá, prakticky jde o nadbytečnou investici.
PŘEDPISY A NORMY
Pro praní zdravotnického prádla nestačí zajistit jen ekonomické ukazatele. Je třeba také dodržet zejména hygienické požadavky a dbát na kvalitu praní, aby se zbytečně nesnižovala životnost prádla. Základní požadavky na manipulaci se zdravotnickým prádlem stanoví příloha č. 4 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 195/2005 Sb. Řada prádelen tyto požadavky stoprocentně neplní, ale často i proto, že své povinnosti neplní oddělení, která předávají prádlo (netříděné prádlo, nepoužívání transportních obalů, výskyt cizích předmětů apod.).
Vedle legislativních požadavků je známa celá řada zásad, jejichž dodržování zajistí správnou praxi při údržbě prádla. Jedním ze základních pravidel je optimalizace vlastního technologického postupu, aby bylo zajištěno navrácení prádla do oběhu při co nejmenším poškození materiálu. Pro posouzení kvality technologického postupu je využívána podniková NORMA TZÚ PNJ 601–80–2005 TEXTILIE. HODNOCENÍ JAKOSTI PRANÍ. VLIV PRANÍ NA TEXTILIE.
V principu se jedná o vyhodnocení změny parametrů standardní bavlněné tkaniny (kontrolního klůcku), podrobené padesáti pracím cyklům. Jako základní informace o jakosti praní jsou vyhodnoceny ukazatele: *ztráta pevnosti (za sucha) po praní, *stupeň bělosti, *odchylka barevného tónu, *základní stupeň bělosti (bez UV), *odchylka barevného tónu (bez UV), *obsah anorganických látek na textilii.
Pro rozšiřující informace o jakosti praní mohou být vyhodnoceny ukazatele:* ztráta pevnosti (za mokra) po praní, *polymerační stupeň bavlny,* stupeň chemického poškození, *obsah železitých a manganatých iontů – kvalitativně a/nebo kvantitativně.
Pro doplnění, zejména pro termodezinfekční prací procesy, lze zaznamenat teplotní průběh procesu praní pomocí speciálního čidla. Pravidelná kontrola jakosti praní podle PNJ 601–80–2005 je jedním z předpokladů pro certifikaci prádelny podle zásad odborné údržby prádla. První komerční prádelny již mají vybudovány a certifikovány systémy managementu jakosti podle norem ISO 9001, řada dalších na systémech pracuje. Jako odbornou nadstavbu nad obecným systémem managementu jakosti lze chápat
POŽADAVKY DALŠÍCH NOREM, např. podnikové normy TZÚ č. PNJ 579–80–99 „Prádlo pro zdravotnictví. Zásady pro výkon zdravotního dozoru při zacházení s prádlem a při praní prádla“ a také Asociací prádelen a čistíren vydaných Zásad pro odbornou údržbu prádla ze zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, Zásad pro odbornou údržbu prádla z potravinářských provozů nebo Zásad pro odbornou údržbu hotelového prádla.
Asociace zároveň vydala Směrnici pro certifikaci podle Zásad pro odborné ošetření prádla a k devíti již certifikovaným prádelnám brzy přibudou další. Zarážející je, že se vesměs jedná o komerční prádelny s výjimkou jedné prádelny fakultní nemocnice, která obdrží certifikát v nejbližší době. Rozhodně to není proto, že by ostatní prádelny patřící zdravotnickým zařízením byly na takové výši, že by pro ně bylo automatické splnění požadavků „Zásad“.
ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY
Speciální problematiku tvoří údržba textilních zdravotnických prostředků, zejména operačních oděvů a roušek, po vyprání opakovaně používaných. V současné době jsou k dispozici EVROPSKÉ NORMY PRO ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY PRO OPERAČNÍ SÁLY A ČISTÉ PROSTORY:* ČSN EN 13795–1:2003 (85 5810) Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor, používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, nemocniční personál a zařízení – Část 1: Všeobecné požadavky na výrobce, zpracovatele a výrobky, *ČSN EN 13795–2:2005 (85 5810) – Část 2: Zkušební metody, *ČSN EN 13795–3:2007 (85 5810) – Část 3: Požadavky na provedení a úrovně provedení, *ČSN EN 14683:2006 (85 5812) Operační masky – Požadavky a metody zkoušení, *ČSN EN ISO 22612:2005 (85 5811) Ochranný oděv proti infekčním agens – Zkušební metoda odolnosti proti penetraci mikrobů za sucha, *ČSN EN ISO 22610:2007 (85 5813) Ochranný oděv proti infekčním agens – Zkušební metoda odolnosti proti penetraci mikrobů za mokra.
Všechny tyto normy jsou navíc harmonizované s nařízením vlády č. 336/2004 Sb., a mají být tudíž vzaty v úvahu při posouzení shody zdravotnických prostředků s požadavky předpisů. Platnost těchto norem staví prádelny, které vracejí tyto zdravotnické prostředky do oběhu, podle ČSN EN 13795–1do pozice zpracovatele s řadou povinností, které si ale prádelny většinou vůbec neuvědomují.
Jedním z řady dopadů bude potřeba implementovat náročný systém RABC – Risk Analysis and Biocontamination Control System definovaný v ČSN EN 14065 (80 0876) Textilie – Postupy praní textilií – Kontrolní systém biokontaminace. V ČR je nyní jediná prádelna, která doložila plnění požadavků této normy.
DOPORUČENÍ
Zdravotnické zařízení by mělo při volbě způsobu údržby prádla vždy sledovat minimálně dva aspekty, EKONOMICKOU STRÁNKU A KVALITATIVNÍ HLEDISKA. Pro posouzení ekonomické stránky je potřeba sledovat veškeré náklady související s údržbou prádla a manipulací s prádlem, a to včetně odpisů budov a zařízení a podílu na nákladech zdravotnického zařízení (správní režie). Při rozhodování o modernizaci stávající či výstavbě nové prádelny je nutné zvážit klady a zápory takového řešení ve srovnání s nabídkou služeb v regionu a vyhodnotit výhodnost jednotlivých variant jak po stránce ekonomické, tak kvality služby.
V případě investic je třeba zvažovat jejich budoucí využití. Při posuzování kvalitativních hledisek jsou využitelné certifikáty systému managementu jakosti podle normy ČSN EN ISO 9001 a certifikát odborného ošetření prádla podle Zásad Asociace prádelen a čistíren. V úvahu je třeba vzít i dopad na optimalizaci manipulace s prádlem na jednotlivých odděleních zdravotnického zařízení. Jako ucelený návod pro tuto oblast lze využít metodický materiál zpracovaný Textilním zkušebním ústavem.
PRONÁJEM PRÁDLA
Stalo se laciným evergreenem napadat každou službu přicházející zvenčí. Když pomineme podezření na osobní zainteresovanost managementu, tak ji snadno odsoudíme jako příliš drahou kvůli tomu, že přece každý podnikatel to dělá kvůli zisku. Navíc je mnoho přesvědčených, že si to sami dokážou udělat levněji. Málokdo si však umí v celé šíři představit, co všechno je potřeba udělat, aby byla správná blůza ve správné skřínce. Aby byl na oddělení dostatek ručníků a nepoužívala se místo nich prostěradla. Aby nebyly tkalouny na pacientském oblečení roztřepené tak, že nejdou zavázat, nebo aby se stále netrhaly výstřihy operačních halen.
Jak vypadá úplný servis zdravotnického textilu, ukazuje schematicky graf 2 (schéma). Ve schématu nejsou zahrnuty prostředky a postupy pro vlastní praní. Počínaje potřebou investic v řádu desítek milionů korun, dopravní techniky a celé logistiky v řádu milionů. Pro praní jsou dále nutné energie, voda a prací prostředky a také pracovníci, o které se musí někdo starat. Zadávat práci, zajistit hygienu a bezpečnost práce, přispívat na stravu, počítat výplaty a odvádět sociální a zdravotní zabezpečení.
A to všechno musí být pod nějakou střechou a fungovat ekologicky a podle náročných evropských hygienických předpisů. Výsledkem snahy zpřístupnit aktuální informace o pronájmu pro naši širší veřejnost i zájemce ze zemí Visegrádu byly mezinárodní konference Texrent, pořádané v roce 2002 a 2004 Asociací prádelen a čistíren a Textilním zkušebním ústavem spolu s kolegy z německého Hohensteinu.
Od úmyslu pořádat tuto konferenci každé dva roky odradil organizátory zarážející nezájem ze strany zdravotnických zařízení i většiny českých textilních výrobců. V roce 2006 byla proto problematika pronájmu prádla zařazena alespoň jako sekce mezinárodní výstavy a konference Interclean. Většina komerčních prádelen si totiž uvědomuje, že pronájem prádla musí být i v ČR v dohledné době prosazen tak, jak je tomu v západní Evropě, kde je takto kryto přes 80 % potřeby textilu ve všech odvětvích hospodářství.
Ing. Jaromír Klaška Textilní zkušební ústav Brno (klaska@tzu.cz)
