Tyto výsledky přinesl tříletý mezinárodní projekt Dinamo, do něhož se zapojili i čeští vědci. ČTK to sdělil v tiskové zprávě Miloš Nesládek, hlavní koordinátor projektu Dinamo, který prostřednictvím svých fondů financovala Evropská unie.
Po boku kolegů z Belgie, Německa, Spojených států amerických a Austrálie hrály dva české výzkumné týmy významnou roli. Pracovníci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd se ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky starali o přípravu nanodiamantu. Česká biotechnologická společnost GENERI BIOTECH se zase zabývala aktivací jeho povrchu, navazováním specifických biomolekul a výslednými aplikacemi.
Nanodiamantové částice mohou díky svým miniaturním rozměrům lehce proniknout do buňky, v níž ani při delším působení nenarušují její vnitřní prostředí. Vědci navíc dokážou úpravami poskytnout diamantům speciální parametry. „Luminiscenční a magnetické vlastnosti se mění v závislosti na interakci nanodiamantových částic a buněčného prostředí. Díky tomu můžeme získat informace o procesech v jednotlivých buňkách,“ uvedl Nesládek.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).