Česká republika stále postrádá zákon o hluku, přitom na jeho absenci Evropská komise upozornila již v roce 2005. ČTK to řekl předseda Národní hlukové observatoře Ivo Vaněk.
Dosud vydané vyhlášky ministerstva zdravotnictví podle něj nemohou zákon uspokojivě nahradit. Česku tak hrozí sankce od Evropského soudního dvora, míní předseda observatoře.
Vaněk kritizoval i soutěž na zpracovatele hlukových map, kterou loni vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví. „Do dnešního dne není vybraný vítěz a na strategických hlukových mapách se nepracuje,“ dodal předseda hlukové observatoře. Česká republika je tak podle něj nemůže dokončit v plánovaném termínu.
Ministerstvo zdravotnictví však s tímto tvrzením nesouhlasí.
„V současné době jsou předány mapy pro 340 kilometrů železničních tratí,“ řekl dnes ČTK hlavní hygienik Michael Vít. Smlouvy na mapování Prahy, Brna a Ostravy a 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy se sice teprve podepisují, mapy ale budou podle Víta hotovy do konce roku. Požadavky evropské směrnice tak Česko splní v řádném termínu, uvedl Vít.
K Evropskému soudnímu dvoru podala komise stížnost kvůli hluku v březnu 2006. Podle ministra a předsedy legislativní rady vlády Cyrila Svobody (KDU-ČSL) již Praha ale tento nedostatek odstranila. „Existuje důvodný předpoklad, že bude řízení zastaveno,“ odpověděl ministr v únoru na dotaz ČTK.
Podle ministerstva zdravotnictví splnila Česká republika požadavky evropské směrnice vyhláškou o hlukovém mapování vydanou koncem loňského listopadu. Přijatá vyhláška však podle Vaňka k naplnění směrnice nestačí. Oproti zákonu totiž není vnímána jako tolik závazná, míní předseda observatoře.
Strategické hlukové mapy mají zjišťovat, jakou zátěží je postiženo například okolí komunikací, železničních tratí či továren. Na jejich základě lze vytypovat kritická území, pro která bude v další fázi třeba hledat řešení, a vypracovat akční plány pro snížení hlukového zatížení. Seznámit se s nimi bude moci i veřejnost.
Nadměrnému působení zvuků jsou podle odborníků vystaveny uši asi 15 procent Čechů, především z velkých měst. Z osmdesáti procent pochází z dopravy. Účinky hluku nelze brát na lehkou váhu. Mohou přispívat například ke vzniku cévních či srdečních příhod. Ovlivňují i psychiku. Nadměrný lomoz zhoršuje kvalitu a hloubku spánku, což může vést k celkovému podráždění a zvýšené únavě.
ČTK